Pokud si v encyklopedii nebo na webu najdete odkazy na archeologa Jana Filipa, dospějete jistě k názoru, že to byl velmi slavný pán, napsal mnoho archeologických děl a všichni autoři knih či článků o Keltech se na něj odkazují. Já si však myslím, že údaje typu narodil se, žil, napsal, nic nevypovídají o skutečném člověku, který se za těmito daty skrývá. Posuďte sami.
Jan Filip se narodil 25.prosince 1900 v Chocnějovicích u Mnichova Hradiště a zemřel 30.dubna 1981 v Praze. Byl archeologem a historikem, se zaměřením na dobu bronzovou a železnou. Zabýval se keltským osídlením na území Československa. Svoji disertační práci nazval Porost a podnebí Čech v pravěku. Vyučoval na středních školách i na Karlově Univerzitě, zastával post ředitele Archeologického ústavu ČSAV. Z jeho neznámějších děl můžeme uvést například Pravěké Československo, Keltové ve střední Evropě, Keltská civilizace a její dědictví.
Tolik suchý výčet dat. Zajímavější už je počtení o tom, jak pan Filip bojoval v první světové válce, jak učiteloval a ve volném čase se věnoval archeologii. Za protektorátu byl přidělen do Archeologického ústavu, zaměřil svůj zájem právě na Kelty, tehdy neprobádané téma. Na výzkum Slovanů nebylo v době okupace ani pomyšlení a o Germány zřejmě také nikdo z našich dvakrát nestál. Tímto kontroverzním zaměřením pan Filip otevřel cestu pro mnoho dalších archeologů, dokázal všem, že Keltové existovali, že jsou po nich na našem území památky. Také vytýčil pojem prehistorické civilizace – určitého společenského zřízení na daném místě a v čase, s ucelenou kulturou, sociální strukturou, se svými zvyky. To je velmi důležité, neboť v té době stále do jisté míry převládal názor, že prehistoričtí lidé byli špinaví polonazí divoši mávající kyjem, bez organizace, umění a náboženského cítění.
Proto bych touto formou chtěla panu Filipovi poděkovat. Jako člověk za jeho lidský přístup zejména ke studentům. Jako Kelt za jeho přínos keltské otázce ve střední Evropě. A na závěr, jako člověk pokládající se za příslušníka přírodního národa, bych chtěla poděkovat za poznání a přiznání, že přírodní neznamená zaostalý.
Falka