Polaz

Pod tímto názvem se skrývá předmět, vypadající jako nazdobená koule. Má znázornit slunce na jeho svátek – zimní slunovrat. Co znamená ono slovo, je dost těžko zjistitelné. Výraz je pravděpodobně slovanského původu, „zemlja polaznaja“ znamenalo úrodnou, plodnou, štědrou půdu. Polaznik byl koledník, tedy člověk štědře obdarovaný. Polaz se říkalo i vánočnímu koláči. Tak mě napadá, že spojitost se štědrostí a úrodností mohla být oboustranná, koledník přece za dary děkoval právě přáním dobré úrody a prosperity. Nejednalo se v žádném případě o nějaké žebrání, jak to dnes mnozí vnímají. Byl to rituál zajišťující hojnost do dalšího období.

Základ tvořilo často jablko nebo koule z těsta. Zdobila se sušeným ovocem, ořechy, barevnými papírky, ústřižky látek. Já jsem zvolila pomeranč, protože v našich přetopených domovech jablka rychle podléhají zkáze. A navíc pomeranč má tak nádhernou zářivou barvu, že opravdu vypadá jako slunce. Snad mi tedy toto malé porušení tradic prominete.

1/ Budete potřebovat pomeranč, špejle, zelené větvičky, provázek a stuhu. Cokoliv na zdobení – sušené ovoce, želé, ořechy, klasy, skořici, suché květiny…

Pomeranč propíchněte jehlicí a třeba pomocí háčku provlékněte provázek. Dole jej zajistěte látkovou mašlí a nahoře udělejte smyčku na zavěšení. Na špejle si lepicí pistolí připevněte ozdoby a navlékněte sušené ovoce.

 Začněte zapichovat jednotlivé ozdoby. Nejprve vodorovně do kříže, potom svisle a nakonec šikmo do stran. Pokud by se vám ozdoba zdála řídká, vždycky je možnost přidat další špejle nebo větvičky.

Polaz zavěsíme nad stůl nebo pod poličku. Není to krásné, voňavé, a navíc poměrně levné antidepresivum?

Falka

Zpět na stránku keltských tradic ...