 |
Kdysi tahle říkačka zněla na smrtnou neděli snad v každé osadě. Lidé věděli, že je potřeba vědomě se rozloučit se zimou a přivítat jaro se všemi jeho pracemi na zahradě a na poli, zpěvem ptáků a všepronikající vůní země. Je dobré dodržovat staré zvyky, vynést zimní splín a přivítat zelené, svěží, právě rozpuklé jaro.
Na Moranu budete potřebovat dvě tyčky, slámu nebo suchou trávu, nějaké provázky na svazování.
|
Z větviček udělejte kříž a pevně je svažte. Potom začněte modelovat hlavu, ruce a trup ze svazků trávy. Vše důkladně přivažte k tyčkám. S dlouhými měkkými trsy trávy se pracuje překvapivě snadno.
 |
Hlavu obalte bílou látkou, ideální je staré prostěradlo, utěrka, nebo něco podobného. Pod krkem uvažte nit nebo provázek.
 |
Na tělo oblečte košili. Já jsem ji spíchla taky ze starého prostěradla, ale použít se dá třeba stará zapraná dětská košilka, podle velikosti loutky. Na hlavu ještě patří šátek uvázaný křížem kolem krku, aby se zakryl provázek.
 |
Dáma potřebuje také sukni, sestehovanou z obdélného kusu látky a přišitou ke košili.
 |
Ještě stuha do pasu.
 |
Nakonec zbývá namalovat obličej. Pokud chcete, můžete Moranu ozdobit také nějakými korálky, nebo náhrdelníkem z bílých vyfouklých vajec.
 |
A můžete vynášet. V různých krajích se Morana házela do vody, spalovala, házela z vysoké skály, nebo zahrabávala do země. Myslím, že si klidně můžete vybrat živel, kterému Zimu odevzdáte. Nezapomeňte potom taky do vesnice přinést líto – ozdobený zelený stromeček nebo aspoň větev.
 |
Falka
Zpět na stránku keltských tradic ...
