Nemám sice ve zvyku posílat řetězové dopisy - ale prosím vás, pokud usoudíte, že tento článek by mohl být přínosem, pošlete ho svým známým - třeba se nám bude časem trochu lépe dýchat. (Odkaz je http://druidova.mysteria.cz/JAK_JDE_ZIVOT/VYZVA_RISE_SNU.htm).
Vlk Samotář z Říše snů
Svět se otřásá prognózami o globálních změnách klimatu. Někteří tvrdí, že se oteplí, jiní zase věští malou dobu ledovou. Světem zní ze všech stran slovo emise. Druhdy velmi málo frekventované slůvko je dnes skloňováno ve všem a všude, až jde člověku hlava kolem. Svět je v zajetí skleníkových plynů. Někdo se bojí otevřít sodovku, aby zákeřné bublinky nevyšuměly do ovzduší, někdo přestává jíst maso, neb jedlá zvířata přece bzdí skleníkové plyny.
Svět je pokryt automobily. Architektonické skvosty historických částí měst opticky překrývají pestrobarevná auta. Svět se mění v jedno veliké parkoviště. Zemská atmosféra je nasávána do spalovacích motorů a přes jejich výfuky opět vyfukována - ale obohacena o příměsi, které nemají v prostředí určeném pro život co dělat.
Říkat vám - nejezděte autem - je evidentní nesmysl. Přiznávám - sám tak také do práce dojíždím. Přece jen je rozdíl, jestli na cestě sem a tam strávím celkem 50 minut nebo tři hodiny.
Takže ... aut je na světě moc - ale přesto se jezdí. I my jezdíme. A dokud to půjde, zřejmě jezdit budeme. Stav ovzduší je neuspokojivý, to je fakt. Nemá cenu nad tím strkat hlavu do písku. Bohužel jsme se ocitli na šikmé ploše a kamsi se řítíme. Lze sklon té plochy zvrátit? Bůh ví.... Ale možná, že je v našich silách ten sklon alespoň zmenšit. Ano, ve vašich silách - i v mých.
Přestože v následujících úvahách budeme kalkulovat s kysličníkem uhličitým, nebudu zohledňovat teorie, zda skleníkové plyny ohrožují či neohrožují klima na zemi a pokud ano, tak kterým směrem. Tohle ať si řeší vědátoři a politikové - ono stejně bude tak, jak bude.
Prosím ... následující výpočty posuzujte shovívavě ... jsou tu použity různé zjednodušující předpoklady, ale pro hrubou orientaci snad postačí. Také terminologie by asi dnešnímu studentovi chemie vynesla nedostatečnou - ale čert vem ty jejich věčné změny názvosloví ... :-))).
Benzín jako chemické individuum neexistuje. Je to směs kapalných uhlovodíků, a ta směs má pokaždé trochu jiné složení. Pro výpočty bývá zvykem proto brát jako ekvivalent benzínu uhlovodík n-oktan (C8H18); ten má molekulovou hmotnost 8x12 + 18x1 = 114. Dokonalým spálením jedné molekuly n-oktanu vznikne osm molekul CO2. Kysličník uhličitý má molekulovou hmotnost 12 + 2x16 = 44, osm molekul pak 352.
Benzin je lehčí než voda - nelze tedy použít předpoklad, že litr benzinu váží jeden kilogram jako litr vody. Hustota benzinu je udávána mezi 0,70 až 0,75 kg na litr - vezměme tedy střední hodnotu - předpokládejme, že litr benzínu váží 725 gramů.
Pokud automobil bude mít spotřebu 7 litrů na 100 km (já vím, že ten váš žere míň, ale s něčím počítat musím, ne?), bude to odpovídat 7 x 0,725 = 5,075 kilogramům oktanu. A protože ze 114 g oktanu vznikne 352 g kysličníku uhličitého, zjistíme snadno úměrou, že spálením 5 075 g oktanu vznikne po ujetí 100 km zhruba 15 670 g oxidu uhličitého - tedy 15,67 kg.
To je jedna věc. Druhá je ta, že v těch 15,67 kg oxidu uhličitého je vázáno 11,40 kg kyslíku, který potřebujeme k dýchání.
Člověku při střední zátěži projde plícemi 25 litrů vzduchu za minutu, z čehož spotřebuje 1,14 l kyslíku (zdroj: Chemická služba v požární ochraně).
Den má 24 x 60 = 1440 minut, takže za tu dobu spotřebujeme 1440 x 1,14 = 1642 litrů čistého kyslíku. No a teď vytáhneme jeden zaprášený poznatek ze školních lavic - grammolekula plynu zaujímá za normálních podmínek objem 22,4 litru. takže 2x16 = 32 gramů kyslíku zaujme objem 22,4 litru - a když to otočím a udělám zas patřičnou úměru, vyjde mi, že člověk vydýchá za den při střední zátěži 2 346 g (2,346 kg) kyslíku.
A jsme u toho. Náš hypotetický automobil spotřeboval na 100 km 11,40 kg kyslíku, což je dávka potřebná pro jednoho člověka k dýchání na 4,86 dne. Už jsme udělali těch zaokrouhlení dost ... zaokrouhleme to na 5 dní, ono se bude lépe počítat. A člověku se občas také zrychlí dech a spotřebuje kyslíku víc ...
Obdobné výpočty lze samozřejmě udělat i pro naftu či jiné palivo.
A teď se dostáváme k jádru pudla - k té proklamované výzvě. Stránky, na kterých je tento článek zveřejněn, nesou název Most do Říše snů. Říše snů je tedy tam, na druhé straně mostu - je to říše, kde neexistuje násilí a sváry, kde je každý volný a svobodný, neexistují tam politikové a politické strany a jejich žabomyší spory ... no prostě vše jako v hezkých snech. A z této Říše snů k vám nyní zaznívá tato výzva:
Jezděte auty, dokud to jde - ale ode dneška snižte spotřebu o 5 procent!
Cože? Jenom to? A proč myslíte, že tu byly ty zdlouhavé výpočty? Vždyť snížením spotřeby o 5 % vyprodukuje váš automobil o 0,78 kg kysličníku uhličitého na 100 km méně a zároveň tak ušetří 0,57 kg kyslíku. A tolik kyslíku by mělo stačit na šest hodin života!
Snížením spotřeby o 5 procent
tedy ušetříte na trase Praha - Brno a zpět více kyslíku,
než člověk vydýchá při normální zátěži za jeden den.
Znovu připomínám - nemíním provokovat skleníkovými plyny; potřebné výpočty si uděláte snadno sami.
Snížit spotřebu o 5 procent není problém. Úmyslně jsem zvolil tuto nízkou hodnotu; nebudu přece chtít konkurovat politickým uskupením, která se vzájemně blamují výkřiky o snížení emisí o zcela nesmyslné hodnoty ... A pak nám napaří ekologické daně, až se oči protočí. Začneme hezky skromně na pěti ... zkusíme pak třeba deset ... a dále se uvidí.
Když jsem to nakousnul, tak bych měl také zkusit napsat pár rad, jak ten benzín ušetřit ... no já to tedy zkusím. Napřed byste si měli vyzkoušet jednu věc - ale prosím vás, opatrně - ne někde na silnici za běžného provozu. Nejlépe třeba na volném parkovišti nebo jiné ploše, kde nikdo není - zkuste rozjet auto třeba na 80 km/h a zabrzdit pak ruční brzdou. Nic moc, že ... a ještě to zkuste párkrát, abyste si zapamatovali, jak auto takto brzdí. A ještě jednu věc je dobré zkusit - sice to s naším problémem nesouvisí, ale užitečné to je - rozjet se třeba "městskou rychlostí" a najednou (skáče vám do cesty fiktivní chodec) prudce zabrzdit. (Proto je důležité trénovat někde, kde do vás ze zadu nikdo nenarazí a vy při případném smyku nespadnete do příkopu nebo do rybníka). Možná vám zatrne - neubrzdili byste to a chodec by teď ležel pod autem. Je dobré znát své krajní meze ... ale vraťme se k těm slíbeným radám.
Jezděte s odstupem. Stalo se dnes jakousi prapodivnou módou, že skupina aut se řítí za sebou s rozestupy v desítkách centimetrů. Ne tak vy - představte si, že budete muset brzdit jen tou ruční brzdou ... Nechte si odstup a tím získáte přehled. Nebudete muset brzdit třeba vůbec, neb stačíte reagovat na situaci vepředu s předstihem a jízdu korigovat jen pedálem plynu. Zvláště při jízdě v kolonách je až s podivem, jak někteří řidiči doslova poskakují - dup na plyn a hned dup na brzdu ... a zase a zase. Energie získaná spálením benzínu se vzápětí maří na teplo v brzdách. Baví vás zbůhdarma ohřívat vesmír?
Jezděte plynule. Když budete chtít třeba odbočit zpomalovacím pruhem, najíždějte do něj tak, aby rychlost klesala zvolna a nemuseli jste brzdit. Opět další nešvar mnoha "závodníků" - řítí se vpřed a na poslední chvíli se násilím vecpou do řady odbočujících aut někam doprostřed, když takto "pokořili" tři nebo čtyři vozy jedoucí plynule. Pokořili? Spíše si vysloužili visačku bezohledného primitiva.
Máte opravdu důvod ke spěchu? Teď malá logická úvaha. Dojíždím zhruba 30 km. Když jedu pohodově a plynule s tím, že zhruba dodržuji rychlostní limity, trvá mi cesta 26 minut. Když jsem zkusil jet v rámci možností co nejrychleji - trvala mi cesta 23 minut. Rozdíl jsou tři minuty. Sto osmdesát vteřin. Stojí to za to? Kolik minut člověk za den zbůhdarma někde prolelkuje ... Opravdu je důvod se někam řítit?
Spoustu rad najdete na různých webových stránkách - nebudu sem psát, že spotřebu zvyšuje zbytečně namontovaná zahrádka na střeše nebo náklad zbytečně převážený sem a tam. Berme to tak, že vše, co je v autě - včetně auta samotného, samozřejmě - musí motor urychlovat a udržovat v pohybu ... každý gram. A k tomu potřebuje odpovídající množství pohonných hmot.
Co asi pije krev všem soudným lidem, je užívání slova "sportovní" ve spojitosti se silničními vozidly. Sportovní doplňky, výbava, sportovní styl jízdy, sportovně laděný motor. To je přece do nebe volající zhovadilost. Sport patří do běžného silničního provozu stejně tak, jako ostře nabitá brokovnice do ruky diváka v hledišti Národního divadla. Pokud někdo mermomocí považuje jízdu autem za sport, má možnost se realizovat v prostředí k tomu určeném. Ale rozhodně nepatří na silnici do civilního provozu.
Když budete šetřit pohonné hmoty, ušetříte samozřejmě i peníze za jejich nákup. Ale samozřejmě nejde jen o to.
Je na čase skončit ... takže:
Jezdit rychle, bezohledně a riskantně dovede každý primitiv. Ale rychlost není jeho vlastním atributem - to se jen silný motor dostal do nesprávných rukou.
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
JL