V roce 1998 začal pan Stanislav Šturma mladší, rodák ze Sudoměře, budovat hráz na Strenickém potoce u obce Sudoměř. Vznikla tak ojedinělá "soukromá přehrada", která vytvořila novou malebnou dominantu krajiny a hezký cíl pro nenáročné výlety.
V místě dnešní přehrady stával mlýn, který byl založen v letech 1300 - 1320 Soběslavem ze Sudoměře. Zanikl až za Rakousko - Pruské války v 18. století za panování Marie Terezie. Ještě do doby před zatopením údolí byly zbytky stavby patrné. Kdysi se mlýnu říkalo ,,Olšový". Okolní louky se kosily jako krmení pro koně.
![]() |
Kde přehradu najdete, vidíte na mapce. Od Katusic sjedete do údolí, kde přejedete železniční trať. O tomto místě jsem psal již dvakrát: Mašinkový ráj v krásném údolí (o muzeu (nejen) drezín v zastávce Sudoměř) a Mašinkový ráj v krásném údolí 2 (o železniční zastávce Skalsko, jedné zrušené trati a červeném motoráčku). Hned za železničním přejezdem je třeba zbystřit pozornost - vpravo odbočuje úzká silnička a ještě užším podjezdem se dostává na druhou stranu kolejí. Pak již zbývá několik set metrů ke hrázi. Je tam i malé parkoviště, kde necháte auto, pokud jste jím přijeli a můžete se vydat na přehradu.
![]() |
![]() |
Staviítel a majitel přehrady v jedné osobě, pan Stanislav Šturma, o sobě píše, že byl od dětství vášnivým rybářem. Vystudoval proto Střední rybářskou školu ve Vodňanech a poté se vrhl na podnikání. Díky tomu si mohl splnit svůj celoživotní sen - postavit skutečné vodní dílo.
Vodní nádrž byla budována v letech 1996 až 2002. Dnes již dokonale splynula s krajinou, přičemž se využily podmáčené a jinak nepoužitelné pozemky v povodí potoka. Návštěvník má dnes pocit, jako by tu jezero bývalo odjakživa.
![]() |
![]() |
Těleso hráze je zemní, sypané z místních materiálů. Osa hráze je přímá. Délka hráze v koruně je 59 m a šířka koruny hráze je 4,0 m.. Ve svém nejvyšším místě, ve střední části, je hráz vysoká 5,7 m. Sklon návodního svahu 1:3,0 a sklon vzdušného svahu 1:2,5. Hráz je s ohledem na morfologické poměry s příjezdem pouze od pravého zavázání a je tedy neprůjezdná.
Koruna hráze má kótu 252,50 m n.m. Délka vzdutí je 1,1 km. Zásobní prostor nádrže je vymezen ode dna v nadmořské výšce 246,35 po normální hladinu 251,50 m objemem 156 000 m3 vody. To je úctyhodný objem, když přihlédneme k tomu, že průměrný průtok Strenického potoka je 190 litrů za sekundu.
Kromě Strenického potoka, kterému se také říkává Skalský, nádrž vodou napájí i několik podzemních pramenů. Za zmínku možná stojí i to, že Strenický potok kus dolů, po proudu, zásobuje rybník pivovaru v Podkováni.
![]() |
![]() |
Vodní nádrž má sloužit ke zkvalitnění prostředí pro chráněné živočichy a rostlinstvo na dříve nevyužitelných podmáčených pozemcích. Při prvním napouštění přehrady v roce 2000 se objevily problémy s velkým průsakem vody tektonickými trhlinami ve skalním masivu. Proto byly od roku 2001 realizovány opravy s cílem zajistit a zlepšit nepropustnost dna i hráze. Ke zvýšení těsnosti skal byla použita speciální směs s vodním sklem a do míst úniku vody ve dně byl aplikován tekutý jíl.
Hráz vodního díla je vybavena rybím přechodem pro zajištění migrace vytypovaných druhů ryb. V rámci zlepšení podmínek pro život některých druhů ptactva a vodních živočichů byl vybudován umělý ostrůvek. Ten najdete u levého břehu, přibližně v polovině délky nádrže. Druhý umělý ostrůvek najdete na konci nádrže. Celé jezero se dá s trochou šikovnosti obejít a člověk si tak může udělat hezký výlet, který mohou absolvovat i menší děti.
![]() |
![]() |
Při návštěvě vodního díla Sudoměř je třeba respektovat určitá "pravidla hry". Nesmí se tu koupat, plavit koně ani rybařit. A samozřejmě se očekává i šetrný přístup k přírodě - proto najdete na hrázi i odpadkové koše.
Na závěr jen malá poznámka. Z dějepisu si jistě pamatujete v souvislosti s dobami husitskými "bitvu u Sudoměře" - to nebylo zde, ale u jiné Sudoměře, ležící nedaleko Strakonic.
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...