 |
Člověk dneska nadává na všechno ... Stačí vidět titulky zpráv a hned je na co nadávat. Nadává a je mu nadáváno, že nadává ... ale copak se to dá v sobě dusit? Když jsou k tomu důvody, je zdraví škodlivé emoce v sobě držet. Je to ale jen pár dnů, co jsem o jeden důvod ke spílání - a rád - přišel. Stalo se to na Šumavě.
Ti, kdo tyto stránky navštěvují častěji, si jistě všimli, že mám pro Šumavu slabost. Ano, je to tak. Tak proč a na co tam nadávám? Ne na Šumavu jako takovou, její přírodu, rostlinstvo a živočišstvo - ale na lidi, co si usmysleli, že jí budou řídit a dirigovat. Nadávám zhusta na všechny ty (zdánlivě?) nesmyslné zákazy a příkazy, ztrpčující turistům život. Nechápu třeba, proč nemohu pěšky jít někam, kam vede asfaltová silnice, jako z Březníku k Roklanské slati. Jistě, je to ochranné pásmo bůhvíjakého stupně - ale myslím si, že ten, kdo už sem došel a chce jít dál, není žádný chuligán a jde sem s láskou a touhou vidět něco hezkého. Nebude křičet, trhat kytičky ani broučkům nožičky. Ale třeba jsem jen velice naivní ... Nicméně si o lidech, co pořád jen musí vymýšlet - z titulu své moci - různé vyhlášky, zákazy a nařízení, myslím své.
Ale o jeden důvod k rozčilování jsem zcela nedávno přišel. A jsem tomu rád. Trávili jsme se skupinou přátel obvyklý "běžkový" týden na Modravě a jeden z nás přišel s tím, že někde četl, že červená značka vedoucí od Javoří pily po takové lesní asfaltce na vrchol Poledníku - o které víme, že byla vždy v zimě zavřená - je otevřená do 31. ledna. Což by bylo pro náš směr výhodné, nemuseli bychom tou delší cestou po svahu Oblíku. Nějak se mi to sice nezdálo, ale 31. ledna bylo pozítří, tak jsme se tam vydali hned první den. A samozřejmě - cesta je uzavřená jako v minulých letech. Bůh suď odkud ta informace přišla. Tak jsem si tam trošku - a celkem bez emocí, jen tak, aby řeč nestála - zanadával.
|
No a po chvíli k nám přistoupil opodál stojící běžkař a ne že by se do mě pustil, že nadávám na něco, co je dáno posvátnými předpisy a nařízeními ... to ne. Začal si povídat o tom, že tam působil nějaký čas služebně, a že s těmi tetřevy je to špatné. Ta cesta vede oblastí, kde se usadila kolonie tetřeva hlušce - který u nás je již na pokraji vyhynutí (někde jsem četl o 300 jedincích). A že takový tetřev, i když je hlušec, slyší naopak velmi dobře, a za normálních okolností je velmi plachý. No a pokud by se přiblížil dav hlučících turistů, milý tetřev zareaguje celkem pochopitelným způsobem - bude se snažit uletět. Ale v tom je háček. On je to pták veliký a těžký a ať se to zdá jakkoliv nepochopitelné, nemá na zimu zásoby energie. Stačí mu tak akorát na dva (!!!) vzlety - takže bude-li několikrát vyplašen, zimu nepřežije. Možná se to zdá absurdní, ale je to tak a můžete si to na internetu ověřit. Tak například:
Tetřev je v zimě odkázán pouze na výhonky, které nejsou příliš výživné. V chladných měsících se proto minimálně pohybuje a je ve stavu připomínajícím hibernaci. Při vyplašení a nutném přeletu ztrácí potřebnou energii a po několika takových situacích může na jaře uhynout vyčerpáním
Tetřev hlušec byl vybrán za ptáka roku 2012 - i proto, aby se na něj upozornilo, včetně všech nebezpečí, jaká mu hrozí. Co se děje na Šumavě není příliš dobré a ty tahanice ve jménu politických koryt bohužel mizející populaci tetřevů neprospívají.
Člověk tyhle věci moc nezná, proto vidí leccos trochu jinak, než by měl. Proto se divím jedné věci ... všude jsou jen cedule s nápisy - nesmíš ... musíš ... zákaz ... paragraf ... atd. To už naježí samo o sobě. Proč tam není na té tabulce se zákazem třeba několika větami vysvětleno, proč se to zakazuje? Nevím jak vy, ale mně se rozhodně nějaký zákaz respektuje lépe, když vím, proč tam je. Tedy pokud je ten důvod rozumný, samozřejmě - což v tomto případě bezesporu ano.
 |
Na obrázku je místo, o kterém byla řeč, v létě. Za nesmyslnou považuji tu značku se zákazem vjezdu cyklistů. Opravdu nepochopím, proč to - když ta druhá cesta, kolem Oblíku, je mnohem náročnější a část se jede po lesních cestách, kde cyklista nadělá více škod než zde, jedouce až nahoru širokou a pravidelně stoupající asfaltkou. A pěších tu chodí minimálně.
Letos v zimě (leden 2012) tu bylo tolik sněhu, že vyčnívala jen tak tak ta dopravní značka - závora i zábradlí mostku byly beznadějně pohřbené.
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
