Docela mě jímají děs a hrůza, když čtu ty článečky o postoji některých žen k otázce migrantů. Nemusí to být samozřejmě tak úplně vždy pravda, ono to hraničí se šílenstvím, když čtete, jak švédské feministky si nepřejí být "rušeny", pokud je nějaký migrant znásilňuje nebo jak si finské ženy ještě platí za to, aby se s nějakým mu-slimákem mohly pelešit ... Ale když se tak podíváme kolem sebe, pak se najde dost a dost hééreček na konci své kariéry, sluníčkářek a zneuznaných političek, - které na sebe chtějí upoutat pozornost jinak, když už na to jejich talent a inteligence nestačí - co v migrantech vidí nadsamce, které je (konečně!) pořádně uspokojí. Lze to sice opět chápat jako předsmrtné křeče "celebrit", co o ně už nikdo nestojí - a tak musí na sebe upoutávat pozornost takhle, ale i tak - no fuj ... Pokud to myslí vážně, nechť je jim plně otevřena pokladnice parazitů, virů, baktérií a vůbec všech možných z východu a jihu importovaných nákaz, ale ať do toho, probůh, nezatahují normální evropské obyvatele.
Oni si pak ti migranti opravdu připadají jako spasitelé evropských žen a chovají se podle toho - jak ostatně nedávné i současné události bohužel ukazují. Jenže těm nájezdníkům jde opravdu jen o TO ... a pak už jen následuje ono známé - "Po použití znehodnoťte" ... To by se asi už těm rádoby celebritám moc nelíbilo, že?
V souvislosti s těmito pošetilostmi jsem si vzpomněl na jednu dějinnou událost, která by měla být mementem všem, kdo s peklem obcují ... jak budou samy posléze peklem pohlceny. Hledal jsem a našel onu událost popsanou na netu na několika místech; následující stručný výtah má zdroj na stránce http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5178 .
(Děj se odehrává kolem roku 610) ... král Avarů, jenž se v jejich jazyce nazývá kagan, přitáhl s nespočetně velkým množství lidí na území Venetie. Gisulf, vévoda z Fora Julii (Friuli), sem odvážně přišel se všemi Langobardy, které jen mohl získat, aby se s ním utkal. A s nezkrotnou odvahou spolu s nemnohými vedl válku proti nesmírně velikému množství. Nicméně jej obklíčili ze všech stran a zabili spolu s téměř všemi jeho stoupenci. Manželka tohoto Gisulfa jménem Romilda spolu s Langobardy, kteří unikli, spolu s manželkami a dětmi těch, kteří zahynuli ve válce, se opevnila za hradbami Fora Julii (Cividale). ...
(Děj se odehrává v dnešní severní Itálii, poblíž města Udine)
...
Avaři potulující se celým územím Fora Julii (Friuli) a vše ničíce ohněm a mečem
oblehli město Forum Julii (Cividale) a vší silou se jej snažili zmocnit. A
zatímco jejich král, to jest kagan, jezdil v plné zbroji s velkým oddílem svých
jezdců kolem hradeb, aby zjistil, na kterém místě by bylo co možná nejsnadněji
proniknout do města, Romilda na něj shlížela z hradeb. A když viděla, že je to
muž v květu mládí, tak jako odporná běhna zahořela touhou po něm. Po poslovi mu
pak poslala zprávu, že pokud ji pojme za manželku, odevzdá mu město i se všemi
těmi, kdo jsou uvnitř. A když to slyšel král barbarů, mazaný a hříšný, tak jí
slíbil, že udělá to, co po něm žádá, a zavázal se, že jí pojme za manželku.
(Tehdejší král Avarů zřejmě teprve nedávno před popisovanou událostí
převzal vládu a píše se o něm, že byl "v rozkvětu věku" (iuvenili ateate
florentem), zatímco jeho povahové rysy byly charakterizovány slovy "lstivý a
zlomyslný lišák").
...
A ona pak bezodkladně otevřela brány pevnosti Fora Julii a vpustila nepřítele
dovnitř ke zkáze své i zkáze všech těch, kdo byli uvnitř. Když totiž Avaři
vstoupili i se svým králem do Fora Julii, tak nejdříve zpustošili a vydrancovali
vše, na co jenom narazili, načež město odevzdali ohni. Jako zajatce pak odvedli
každého, koho ve městě našli, falešně lidem slibujíce, že je usadí na území
Pannonie, z níž oni sami přišli. Když však při svém návratu domů přišli na pláň
zvanou Svatá [nelze identifikovat], tak se rozhodli, že každého Langobarda,
který již dosáhl zletilosti, zabijí mečem a že si mezi sebe rozdělí ženy a děti,
aby jim otročily.
...
Avaři nyní zabili mečem všechny Langobardy, kteři již dosáhli mužného věku, a na
ženy a dětmi uvalili jho otroctví. A Romildu, jež byla původcem všeho tohoto
zla, si král Avarů vázaný přísahou podržel po jedinou noc u sebe jako svoji
manželku, načež ji předal dvanácti Avarům, kteří ji po celou následující noc
zneužívali a jeden po druhém na ni uspokojovali svůj chtíč. Pak poručil vztyčit
uprostřed té pláně kůl a Romildu na něj narazit. Přitom pronesl tato slova:
„Zasloužila sis takového manžela“. A tak tato ohavná zrádkyně své země, pro níž
znamenala více její vlastní touha než záchrana spoluobčanů a příbuzných, zemřela
takovou smrtí.
Poznámka - v textu se přímo nepíše, jakým způsobem byla zrádkyně Romilda na kůl naražena ... leč ze slov, že si zasloužila takového manžela, vyplývá způsob exekuce jednoznačně. Ostatně, ověřil jsem si to i z jiných zdrojů
Tato událost je pravdivá a opravdu by měla být výstrahou a poučením všem zrádkyním obcujícím s barbary, ať už pocházejí odkudkoliv a z jakékoliv společenské vrstvy. Připadá mi, že ony příslovečné "Boží mlýny" nemelou tak rychle a operativně jako kdysi, ale pozor - nezastavily se ... jen toho asi v naší době mají moc.
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...