 |
 |
Minule jsem Polabskou cyklostezku opustili v místě, kde dočasně opouští Labe a musí se vyhnout brandýskému vodnímu dílu. Průjezd Brandýsem není nijak dlouhý, ale je v této době (jaro 2011) poněkud komplikovaný bouráním a stavbou nového mostu přes hlavní koryto Labe. Proto je trasa cyklostezky odkloněna a nevede přes poklidný Ostrůvek, ale náhradní trasou okrajovými ulicemi města.
Dvojměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je nejen městem s nejdelším názvem v České republice, ale také místem, které doslova dýchá historií. Hned na začátku té dnešní části je památek celá řada. Ale pozor. Pokud si je chcete prohlédnout, raději slezte z kola a dívejte se - jinak je to tu dost úzké, provoz poměrně čilý a stav vozovky by spíše odpovídal provinční vísce v Kongu než středoevropskému civilizovanému městu.
Ještě než vyjedete, zkuste si představit dobu, kdy tu nebylo vůbec nic - žádný zámek, domy, mosty - jen lužní lesy a spousta vody. Po vaší levici by se nad širokým tokem Labe tyčil mohutný skalní blok a řeka sama by tu tvořila přirozený brod. Na protějším břehu Labe by byly různé meandry a říční ramena - zde se kdysi vlévala do Labe totiž Jizera. Takže ideální místo, kde přes řeku vést zemskou stezku a k ochraně jejího brodu postavit opevněnou stavbu.
Od místa, kde opustíte "promenádu" můžete vlevo vidět brandýský zámek, který proslul (nejen) jako sídlo Rudolfa II. - ano, odsud je to známé "Hopsa hejsa do Brandejsa" z filmu Císařův pekař a pekařův císař. Po pravé ruce se pak postupně vystřídá budova bývalého zámeckého pivovaru a budovy Schubertova mlýna. Hned pod nimi jsou dva oblouky historicky cenného kamenného mostu přes mlýnský náhon. Tudy Polabská cyklostezka opustí frekventované vozovky a bude nasměrována do poklidného lesoparku na brandýském Ostrůvku. Ovšem - až bude stát nový most, což údajně bude začátkem podzimu 2012.
|
|
 |
 |
Prohlédněme si podrobněji, kudy se ubíráte. Cestou dolů jste minuli bývalý zámecký pivovar a mlýn. K těm se ještě vrátíme. Nyní stojíte na začátku kamenného mostu a před vámi je hlavní koryto řeky Labe. Když se otočíte, vidíte nad sebou budovy a nově upravenou věž brandýského zámku.
Nejprve se podívejme na zámek na snímku z počátku minulého století. Příliš se (naštěstí) nezměnil - ani on, ani most pod ním.
 |
Brandýský zámek patří k nejvýznamnějším renesančním stavebním památkám Čech. Vznikl na přelomu 13. a 14. století jako tvrz, střežící brod přes Labe.
Hrad byl nejprve v majetku pánů z Michalovic. Po husitských válkách přešlo město i s hradem do majetku Krajířů z Krajku. Johanka z Krajku tehdy nechala tvrz přestavět do reprezentativní podoby pozdně gotického hradu. Přestavbu realizovali italští stavitelé Matteo Borgorelli a Ettore Vaccani. Krajířové své panství i hrad dále rozšiřovali až do nezdařeného povstání proti císaři Ferdinandu I. Poté byl hrad v letech 1547 až 1860 majetkem královské komory a příležitostným venkovským sídlem rodu Habsburků. Ti ho také přestavěli na honosné renesanční sídlo - do podoby, jak jej můžeme vidět dnes.
Největší slávy se brandýský zámek dočkal za panování císaře Rudolfa II. Ten dal zámek vybavit jako své hlavní mimopražské sídlo a často tu pobýval, pořádal hony a hostil významné osobnosti jako Tycho De Brahe a Tadeáš Hájek z Hajku. Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I.
V letech 1860 až 1915 byl zámek v držení lotrinských Habsburků, konkrétně Leopolda II. Toskánského a jeho syna Ludvíka Salvátora. Posledním majitelem zámku byl poslední rakouský císař Karel I., který v Brandýse a ve Staré Boleslavi už od mládí často pobýval. Po roce 1919 zkonfiskoval zámek československý stát a bylo o něm uvažováno jako o letním sídle prezidenta. Nyní je v majetku města.
A aby to bylo stylovější, zkusím dnes i ostatní (a mé vlastní) obrázky týkající se historických objektů pojmout černobíle.
 |
 |
 |
 |
Dvouobloukový most přes mlýnské rameno pochází z roku 1604. Dochoval se v téměř nezměněné podobě. Na mostě stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého a dřevěný kříž.
Když tak stojíte na kamenném mostě a otočíte se od zámku k Labi, máte po pravici mohutnou budovu Schubertova mlýna. Na dalších obrázcích vidíte, jak vypadával tento mlýn v dobách dávných, kdy na Labi ještě zdaleka nebylo dnešní vodní dílo a vodu pro jedenáct kol tohoto mlýna vzdouval pevně postavený jez "pražského typu". Pohled na mlýn ze silničního mostu se ale od dnešního příliš nelišil - je tu však ještě zachycena i jedna z budov, která vyhořela v nedávné minulosti - kolem roku 1971.
 |
 |
Na protějším břehu využíval vzdutí hladiny téhož jezu druhý velký a výstavný mlýn - Šorelův. Není tu ještě ani památky po budově dnešní vodní elektrárny a budovy mlýna se tu tyčí v plné kráse; .
 |
 |
Ještě se vraťme k té budově nad mlýnem, kde jsme dnes začínali. Na kole se tam moc zastavit nedá; je to v nepřehledné zatáčce. To býval zámecký pivovar. Ten bohužel svému bohulibému účelu již neslouží, neboť byl v roce 1946 zrušen. Místní pivo tedy již neochutnáte - ovšem budovy jsou zachovalé a pozoruhodné dodnes.
Barokní budova varny stojící na západní straně areálu byla postavená roku 1651, Vyznačuje se vysokou mansardovou střechou, hranolovým komínem a kartuší ve štítu. Na ni navazuje dlouhé křídlo sladovny. Západní část sladovny je zachycena již na plánu dvorního stavitele J. H. Dinnebiera ze 30. let 18. století, východní část je pozdně barokní. Vstupní portál je z konce 18. století. Hvozd s cihlovým komínem byl přistavěn roku 1920. Sladovna, varna a sklepy mají pozoruhodné klenby.
Podívejme se ještě, cože to je napsáno na té kartuši ... Nápis je latinský, ale přepsat ho je pro člověka neznalého této řeči dosti obtížné, neb nejsou tu mnohde mezery mezi slovy ... no, tak asi takhle:
Iosephvs II Imperator Semper Avgstvs exornabat sva svaVI praesentia gratia at qve plenitvdine draxatorium hocixi stentepraxatore Iosepho Klor die 15 mai
Volný překlad je zhruba tento: Josef II., císař vždy vznešený, vyznamenal svou milou přítomností tuto sladovnu za sládkování Josefa Klose dne 15. května.
Kterého to bylo roku? To si musíte vyluštit z kryptogramu, jímž jsou velká písmena v latinském textu ... jejich sečtením získáte kýžený letopočet, tedy 1781.
Velmi zajímavé povídání o zámeckém pivovaru si můžete přečíst na stránkách TOK.
 |
 |
Popojděme teď až na konec kamenného mostu. Tím se vlastně ocitnete na velkém říčním ostrově. Cyklostezka zabočí prudce vlevo a klesne na břeh řeky. Pak bude pokračovat pod mostem a lesoparkem na ostrůvku. Místní lesopark ovšem v rámci tak řečené revitalizace dostal pěkně na frak ... Snad se to časem zlepší, ale teď tudy stejně nemůžete, neb byste museli překonat oplocení staveniště nového mostu.
Co teď? Můžete se vrátit přes kamenný most pod zámek a pokračovat dále - když to nešlo pod mostem, je zde vyznačena objízdná trasa. Také ale můžete, když už jste tady, přejet kanárkově žlutou lávku pro pěší a cyklisty a udělat si výlet za památkami Staré Boleslavi. Není to daleko - tam a zpátky ne více než 3-4 km.
 |
 |
 |
 |
Také cestou do Boleslavi jsou v této době problémy s mosty. Musí se tu překonat plavební kanál a tak zvaná Tůň - vzpomínka na dobu, kdy se tu do Labe vlévala Jizera. Tam jsou sice mosty hotové, ale hotový není most přes tzv. zátopové území přírodní památky Hluchov. Tam byly totiž objeveny pozůstatky historického mostu z dob, kdy se stavěl brandýský zámek. No a teď se zřejmě čeká, až samy dobrovolně spadnou, aby mohly přijet buldozery a památku jednou provždy zahrnout zemí ...
Ale to není teď cílem naší cesty. Hned za plavební komorou si všimněte po levé straně menší stavby s polokruhovým půdorysem - to je kaple svatého Rocha.
Zátopový most přes Hluchov, jehož zbytky byly nyní odkryty, budoval stavitel zámku v Brandýse Matteo Borgorelli. Ten při jeho stavbě roku 1572 zemřel. Zedníci tehdy při mostě postavili kapli svého patrona - sv. Rocha. Její poloha ukazuje, kudy vedla původní cesta. Z toho plyne, že původní cesta vedla po opačné straně kaple - proto ta její dnes zdánlivě nelogická orientace zády k poutníkovi.
 |
A od nového mostu přes tůň již je vidět věž kostela svatého Václava, kterým se Stará Boleslav proslavila nejvíce. Zde byl svým bratrem Boleslavem zavražděn kníže Václav. Ono místo se postupně díky říčním naplaveninám ocitlo hluboko pod úrovní dnešního terénu a zbytky bývalého kostelíka sv. Kosmy a Damiána, kde se bratrovražda udála, můžete shlédnout v kryptě v podzemí kostela. Kostel míval původně dvě stejné věže, ale jednu prý zbourali v roce 1639 Švédové a udělali si z jejích základů podstavec pro děla ... a z baziliky samotné si udělali stáj pro koně - fuj, to si říkali kulturní národ?
Na obrázku interiéru si všimněte dole uprostřed toho otvoru - tudy se vchází do podzemí, kde můžete shlédnout místo, o kterém se říká, že tam byl kníže Václav zavražděn. Poznamenejme však, že památky nejsou přístupné trvale, ale především při různých slavnostních příležitostech - zkuste se předem podívat na internetové stránky zdejších památek a farnosti.
Baziliku svatého Václava založil kníže Břetislav I. kolem r. 1042 a při ní zřídil v r. 1052 kolegiátní kapitulu, nejstarší instituci tohoto typu v našich zemích. Důvodem bylo pokání, které kníže obdržel od papeže Benedikta IX. za vyplenění polského Hnězdna českým vojskem a následné uloupení ostatků sv. Vojtěcha, jeho bratra Radima a Pěti sv. bratří. Zprávu o vysvěcení kostela 19.5.1046 pražským biskupem Šebířem zaznamenal náš nejstarší kronikář, svatovítský kanovník Kosmas. Prastarý kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn, byl pojat do nové stavby. Stavba však mohla být v úplnosti dokončena až r. 1052.
 |
 |
Půdorys kostela svatého Václav, pohled do krypty a její půdorys.
 |
 |
 |
Situaci krypty pod kostelem velmi názorně ukazuje bokorysný řez.
 |
Ještě zbývá vysvětlit, proč se někdy říká, že kníže Václav byl zavražděn u kostelíku sv. Kosmy a Damiána a někdy u Vrábské kaple. Na místě celého dnešního kostela stával původně jen kostelík sv. Kosmy a Damiána. Ten byl pak při výstavbě chrámu do nové stavby začleněn jako tzv. knížecí neboli Vrábská kaple. Při pohledu na půdorys kostela vidíte tuto kapli, jak tvoří konec levé chrámové lodě. Z ní také poněkud vyčnívá vně obrysu stavby. Půdorys původního kostelíka a jeho skutečný současný vzhled vidíte na následující dvojici obrázků.
 |
 |
A ještě jednou vše dohromady - vlevo kostelík sv. Klimenta, uprostřed chrám sv. Václava a vpravo poněkud vyčnívající Vrábská kaple, bývalý kostelík sv. Kosmy a Damiána. Proč je tu ta soška lva na obrázku vpravo dole? O tom místu se říká, že je to střed země české ... Pokud nevěříte, změřte si to.
 |
 |
Kostel svatého Václava je nejznámější, ale přilehlá bazilika sv. Klimenta je nejstarší.
Tento kostel je považován odborníky za hradní kapli někdejšího boleslavského hradu. Je to vedle krypty sv. Kosmy a Damiána nejstarší budova ve Staré Boleslavi, která se dochovala do našich dob v takřka nezměněné podobě a náleží k nejstarším chrámovým stavbám v českých zemích vůbec. Dr. Podlaha se domníval, že kostel zbudoval kolem r. 915 kníže Vratislav na místě staršího dřevěného kostelíka, založeného sv. Metodějem, který s bratrem Konstantinem - Cyrilem přinesl z Chersonesu na Krymu do Říma ostatky třetího papeže a mučedníka sv. Klimenta. Historická doklady o tom ale chybí.
 |
 |
Kostelík sv. Klimenta je významný také svými románskými freskami, které byly objeveny v letech 1899-1900. Tvořily původní výzdobu všech stěn a pocházejí zřejmě z 10, nejpozději z první polovice XI. století. Ukázky fresek vidíte na následující trojici obrázků.
 |
 |
 |
Za svatováclavským areálem stojí při jižním okraji náměstí jediný viditelný pozůstatek staroboleslavského opevnění, které nechal zbudovat Karel IV. - hranolovitá branská věž z roku 1351. Dnes je ve věži expozice muzea.
 |
 |
Nad náměstím se tyčí impozantní barokní stavba chrámu Nanebevzetí panny Marie. Ten kostel je zajímavý tím, že uprostřed města poněkud zaniká - teprve když se podíváte na Starou Boleslav z kraje s odstupem několika kilometrů, chrám vynikne v plné své kráse a důstojnosti.
Kostel byl vystavěn v letech 1617–1625, severní věž byla přistavěna roku 1675 a jižní v letech 1748–49. V letech 1728–32 byly dostavěny ambity. Chrám je koncipován jako jednolodní s postraními výklenkovými kaplemi, s užším obdélníkovým polokruhovým ukončeným presbytářem. Okolo na třech stranách je terasa s balustrovým zábradlím, na východní straně vymezují trojkřídlé ambity obdélníkový dvůr. Na hlavním oltáři bývá vystaveno tzv. Paládium země České - ochranný obraz české země a českého národa - měděný reliéf Panny Marie s malým Ježíškem v náruči.
V severní fasádě kostela je zazděna a dodnes je viditelná dělová koule. Za prusko-rakouské války v roce 1757, kdy lehla část Staré Boleslavi popelem, byla přímo u zdi kostela Nanebevzetí Panny Marie svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg. Ten je pochován v kryptě tohoto kostela a na památku bitvy byla do zdi zazděná zmiňovaná dělová koule.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kousek nad chrámem Nanebevzetí panny Marie stojí poblíž autobusového nádraží barokní kaple blahoslaveného Podivena.
Ta byla postavena roku 1738, snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Podle pověsti stojí kaple na místě, kde zemřel blahoslavený Podiven. Ten byl služebníkem sv. Václava, po jeho zavraždění se pokoušel svého pána pomstít, jednoho z vrahů skutečně zabil, ale byl později zbylými zločinci uštván a oběšen v místě, kde stojí dnes tato kaple. Na tom místě se pak začaly dít různé zázraky, takže Podivenovo tělo bylo po nějaké době pohřbeno po boku svatého Václava, v basilice sv. Jiří na Pražském hradě.
 |
 |
Dospěli jsme na nejzazší bod pouti staroboleslavskými památkami a můžeme se vrátit po lávce opět pod zámek. Cestou stojí za povšimnutí výstavná budova děkanství (za václavským areálem) a bývalého probošství, dnes tzv. charitního domova, poblíž chrámu Nanebevzetí panny Marie.
 |
 |
Jsme zpět na brandýském břehu Labe. Od lávky se přesuneme přes křižovatku se starou mladoboleslavskou silnicí. Až budou mosty hotové, bude Polabská cyklotrasa procházet dole pod nimi. Nyní se tu ale buduje a hotový asfaltový koberec cyklostezky je těžkou technikou zvolna likvidován.
 |
 |
Když jsme se podívali do Staré Boleslavi, můžeme si zběžně také ukázat památky Brandýsa nad Labem. Zámek zůstal za námi, za křižovatkou vjíždíme do ulice zvané Na prádle a když popojedeme tak dvě stě metrů, lze vidět po levé ruce většinu brandýských památek jako na dlani. Každému správnému městu vévodí nějaký ten kostel. Brandýs jich má několik a věž toho největšího s typickou barokní lucernou vidíte nad vámi. Kostel je zajímavý tím, že věž stojí samostatně. Na levém obrázku vidíte napravo od věže velkou budovu fary.
Trojlodní kostel Obrácení sv. Pavla nechal postavit v letech 1541 až 1542 Arnošt Krajíř z Krajku. Jednolodní vysokou stavbu, která se stala jednou z prvních renesančních církevních staveb ve střední Evropě, navrhl a v letech 1541 až 1542 realizoval stavitel brandýského zámku Matteo Borgorelli, rodák z italského Milána, který se v Brandýse usadil a také zde zemřel (viz kaple sv. Rocha). Kostel byl původně důležitým centrem Jednoty bratrské. Pro potřeby římskokatolické farnosti byl později barokizován, přidány dvě postranní lodi a v roce 1753 doplněn odděleně stojící zvonicí. Budova děkanství přibyla roku 1773. Vedle kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která sem byla přemístěna po roce 1918 z brandýského náměstí - a tam se údajně má nyní vrátit. V současnosti tento kostel slouží jako děkanský kostel katolické církvi.
 |
 |
Na následujících obrázcích je půdorys kostela v dnešní trojlodní podobě a oltář sv. Anny.
 |
 |
Ze stejného místa můžete vidět i další dva brandýské kostely.
Kostelík sv. Petra stojí na bývalé návsi předlokační osady Vyšší Hrádek a je obklopen zrušeným hřbitovem. Jeho vznik klade Václav Hájek z Libočan až do roku 942, historici však toto datum považují za smyšlenku. První písemný doklad o existenci kostela je až z roku 1304, nicméně nálezy hrobů i architektura naznačují na původ někdy ze 12. století. Od devadesátých let minulého století kostel slouží Českobratrské církvi evangelické.
Na návrší vpravo, přes malé údolíčko, které vyhloubil dnes pod zem svedený Vinořský potok (dříve zvaný Chobot), můžete vidět kostel sv. Vavřince. Nejprve románský, pak ranně gotický kostel pochází ze druhé poloviny 13. století. Vznikl jako farní kostel vsi Nižší Hrádek (osady, která ležela na dnešním území Brandýsa, ale byla starší než Brandýs), v roce 1354 je uváděn jako farní kostel brandýský. V husitské době připadl církvi podobojí a kališničtí faráři v něm působili až do roku 1510. V současnosti užívá opravený a restaurovaný objekt Československé církve husitské.
 |
 |
Následující obrázky ukazují hlavní a postranní oltář v kostelíku sv. Petra.
 |
 |
Kostelík sv Vavřince byl vyzdoben freskami z přelomu 13-14 století, malovanými okrovou hlinkou a kolorovanými. Připojené ukázky jsou ofotografovány v roce 1901 a představují smrt Panny Marie a Nejsvětější Trojici.
 |
 |
Kdybyste se dali širší ulicí (S.K. Neumanna) vedoucí kolmo od Labe do kopce k brandýskému náměstí, narazili byste na nízký dům zdobený sgrafity. To je bývalá brandýská katovna.
Brandýs disponoval již od středověku hrdelním právem. Místní kati sídlili od počátku 17. století v renesanční budově vystavěné v polovině 16. století. Popraviště stávalo západně od města, nedaleko židovského hřbitova, v místech, kterému se říká Stínadla.
Pokud nechcete dojít až nahoru a podívat se na náměstí, můžete se vrátit k Labi a pro změnu se vydat užší šikmou dlážděnou uličkou (Na Nižším hrádku) směrem vlevo. Ta vás dovede ke hřbitovu a tam v boční ulici (Na Potoce) stojí městská synagoga.
Již v roce 1515 je v Brandýse doložena prvá synagoga, ale v polovině 16. století židovská obec načas zaniká. Mezi lety 1564 – 1567 se pak do Brandýsa židovské rodiny postupně vracejí, ale synagoga spolu se židovským městem byla vojáky v roce 1622 vypálena. V roce 1656 je stále uváděna jako pustá, není však jisté, zda se nejedná o ruiny synagogy, která byla po požáru v roce 1622 již obnovena. K další obnově došlo v roce 1657, za 130 let na jaře 1787 opět do základů vyhořela. Další budova byla menší a i ta vyhořela. Stalo se tak v roce 1827, tehdy shořel nejen byt rabína, ale i celý archiv židovské obce. Současná budova byla postavena 3 roky po požáru. Je to prostá klasicistní budova, netradičně orientovaná k severosevero-východu s dvoupatrovou ženskou galerii. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války. Po válce v Brandýse židovská obec nebyla obnovena, budova přešla do majetku státu a byla adaptována na skladiště. Od roku 2002 ji využívá Židovské muzeum jako depozitář, takže bohužel není přístupná.
 |
 |
Ještě se - alespoň na obrázku - přece jen podívejme na náměstí v Brandýse nad Labem ... v těch krásných dobách, kdy každé volné místo nezaplňovaly automobily ... Všimněte si té krásné benzínové pumpy vpravo dole. Momentálně ale náměstí připomíná sen šíleného krtka, neb na celé jeho ploše postupně probíhá archeologický průzkum.
 |
Z černobílých vzpomínkových fotografií se vracíme zpět do barev všedních dnů. Až bude část cyklotrasy vedoucí Ostrůvkem zpřístupněna, zřejmě vyjedete zde a budete pokračovat ulicí V zahrádkách, vedoucí nad mlýnskou strouhou, po proudu ven z města.
 |
 |
Po překonání mírného návrší se dostanete k zajímavému místu - je tu velice silná pramenná oblast, kde ze stráně po levé straně cesty vyvěrává hned několik pramenů. Pak se cesta stočí vpravo, tam již začíná asfaltový koberec cyklotrasy, minete odpočinkový domeček s atrakcemi pro děti a jste u řeky. Labský tok vás teď povede až do Kostelce nad Labem.
 |
Jako zdroj pro faktografické podklady byly využity stránky Hrady.cz. Historické snímky mi ze svého archívu laskavě poskytl pan Luboš Kraus. Dále děkuji panu Svobodovi za cenné připomínky pro doplnění obsahu článku.
Související články:
Vlk Samotář (JL)
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
