Úžasné .... najednou mě napadlo, že internet by mohl být schopen mi objasnit něco, co mi způsobovalo bezesné noci posledních asi tak 36 let (možná i více) .... že mě to nenapadlo dříve ... mohl jsem se klidně vyspat (nojo, ale tehdy nebyl internet, to je fakt).
Tak ondoň je konečně objasněn !!!
Ono to slovo láká k tomu, že je to nějaký lichokopytník - snad podle zvukomalebné příbuznosti se slovem "komoň" - a v této podobě je také zobrazen v Necyklopedii.
Tedy ne Horníček (myslel jsem původně, ač nejsouce si jist, že to vzniklo v Hovorech H, kdy Miroslav Horníček vedl různé zajímavé rozpravy), ale pravdou je, že kolébkou ondoně je film Funebrák z roku 1932 a v něm Vlasta Burian - ale stejně mám pocit, že to Horníček pak oprášil ... no, nevím
Funebrák: Já se jmenuju Boleslav Hnipírdo.
Inspektor: Boleslav Hnipírdo. A jak můžete, člověče, s tak blbým jménem lízt do vlaku!
...
Inspektor: Napíšu tady: Vlak byl v pohybu, on doň skákal.
Funebrák: Toho jsem neviděl, ondoně. Já jsem skákal na tý mojí straně sám. Třeba ondoň skákal z druhý strany, ne?
Inspektor: Jakej ondoň?
Funebrák: Nevím, vy říkáte...
Inspektor: A jó, ne ne, to jako já myslím vás, rozumíte? Když napíšu tady ondoň, to je jako: vy - on doň jste skákal, že jo?
Funebrák: Tak já jsem ondoň? Podívejte, to je zajímavý...
Inspektor: V tomhle případě jste vy ondoň, v tomhletom...
Funebrák: Ale já jsem Hnipírdo při tom taky ještě.
Inspektor: Ale to já vím, ale vy jste jako Hnipírdo on doň skákal, ne?
Funebrák: No, tomu rozumím. Já jsem... a moje žena je ona doňa. A děti jsou donďata.
Teda, ten Burian je tam úplně slyšet ...
Omlouvám se za poněkud vulgární obsah následující části, což nebývá v Říši snů běžné. Jde však o převzaté partie textu, které jsou k "výkladu" jistých slov zapotřebí.
Ondoň - předmět použitý ponejvíce k vyřešení zapeklité situace v rozporu s
jeho původním určením. Za ondoň považován jest jakýkoliv předmět libovolného
určení, na surovině ni na původu nezáležejíc, kterým pracovník důvtipným
způsobem nahradí součástku neexistující, obtížně dostupnou, výrazně dražší, byť
často kvality pochybné.
Toliko o ondoni říká Ottův slovník naučný, vydání 1911.
Potom ještě slovník odkazuje v souvislosti s ondoňem na bazmek - to je ve
zkratce v největším procentu případů poruchová součástka, kterou je nutné
nahradit ondoňem.
Tak jsem si řikal, že se tady dost často slovo ondoň a bazmek používá, tak zde je vysvětlení pro lidi, kteří nevědí co to přesně je. (taky jsem nevěděl co si pod tímto slovem mám přesně představit, ale kdo si hraje nezlobí).
Všimněme si, že autor příspěvku používá tvar "ondoňe" a ne "ondoně", jak by maturitou ošlehaný tuzemec předpokládal ... zřejmě i to bude jedním z ondoňovských specifik ...
Já si vzpomínám, že slovo bazmek používali na vojně spolubojovníci ze Slovenska jako zástupné označení pro cokoliv (v počítačových souvislostech se dnes ve stejném významu používá znak "hvězdička").
Podaj mi hentý oný bazmek ...
Etymológia slova bazmeg je celkom prozaická.
Na začiatku bolo maďarské slovné spojenie baszd meg, ktoré znamená pojeb. "A" v prvom slove sa vyslovuje ako niečo medzi "a" a "o". "Sz" sa vyslovuje ako naše "s".
Napríklad:
Baszd meg magad! - Pojeb sa!
Baszd meg az anyád! - Pojeb si mater!
Pôvodne sa to zrejme používalo podobne ako to mě poser, len je to viac pejoratívne.
Časom sa používanie tohto slovného spojenia v istých kruhoch zautomatizovalo podobne ako ty vole alebo skôr no ty kokot.
Ďalším vývojom, ktorý si netrúfam odhadnúť, pravdepodobne došlo k fonetickej komprimácii na bazmeg a rozšíreniu oblasti použitia prakticky na akúkoľvek situáciu, predmet alebo činnosť.
Toto životaschopné slovo sa, ako je známe, rozšírilo za hranice Maďarska a oblastí užívajúcich maďarský jazyk. Dokonca až do Čiech, kde maďarčina až tak rozšírená nie je.
A ještě zajímavý postřeh:
... když jsem ještě sloužil "vo federálnej armáde", používali kluci ze Slovače dost často výraz (psáno foneticky) bazme kečke - zkus mi to po těch letech podrobněji vysvětlit, obecně se to dalo pochopit :-)
Znamená to:
pojeb kozu - baszd meg a kecskét
pojeb si kozu - baszd meg a kecskédet
Maďarčina je veselý jazyk.
Nemohu v tomto kontextu nevzpomenout jistého desátníka z východního
Slovenska, ktorý namiesto klasického "já se ti na to vyser*", užíval překrásnou
frázi:
Som kokot či ľadový medveď či čo ?!?!
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...