 |
 |
Nejen o víkendech lze v okolí měst i obcí zaznamenat čilý turistický ruch a nebývalý rozmach zažívá především rekreační cykloturistika. Je jedině dobře, že se tyto trendy podporují a začíná se jim leckde vycházet vstříc. Končí rok 2013 a můžeme se ohlédnout, co nového nám v této oblasti přinesl. Města Brandýs nad Labem, Toušeň a Čelákovice, ležící na středním Labi, jsou od sebe vzdálena zhruba čtyři kilometry. Přesto v této oblasti byly vybudovány nebo stojí před dokončením tři lávky pro pěší a cyklisty. Spolu s novým systémem mostů mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví se tak zcela obměnily a velice rozšířily možnosti, jak ve středním Polabí překonat tok řeky, dosahující zde šířky přes sto metrů.
Lávka pro pěší a cyklisty v Toušeni sice slouží již řadu let, ale její pravobřežní část nebyla až do letošního roku vlastně dokončená. Místo povlovné nájezdové rampy tu bylo strmé schodiště, přes které se kola přenášela dosti s obtížemi. V roce 2000, kdy byla lávka stavěna, nebyl dostatek financí na její dokončení, takže plný tucet let sloužila v nedokončené podobě. Proto bylo s povděkem kvitována výstavba nájezdové rampy na pravém břehu, dokončená na jaře 2013. O tom jste se již mohli podrobněji dočíst v článku Polabské lávky v polovině dubna. Připomeňme si to všechno několika obrázky.
|
|
Dnes je okolí rampy již upraveno a člověk by nepoznal, že to tu někdy bývalo jinak ...
 |
 |
Lávku v Čelákovicích jsme opustili v době, kdy byly vztyčené oba pylony a ty se pak dlouhé týdny tyčily nad řekou jako dvě strážní věže - a práce se zdánlivě zastavily. Jak tohle chtějí stihnout do konce roku ... říkali si kolemjdoucí. Ale pak se předvedlo, jak bleskurychle se dá postavit most z prefabrikovaných dílců. Ne, lávka ještě v provozu není, ale při pohledu z dálky byste si mohli myslet, že je již hotová.
 |
Proč není lávka hotová ale doopravdy? Kdyby žil Jan Ámos Komenský, možný by změnil své okřídlené rčení a pravil - Veškerá politika toliko pro hovada dobrá jest. Jak jinak si vysvětlit to, že zhotovitel lávky, firma Metrostav, byla nucena údajně kvůli tahanicím mezi městskými politiky stavbu oficiálně zastavit na celý čtvrtrok, a to v období od 15. 5. do 14. 8. 2013. Takže termín dokončení, začátek podzimu 2013 se posunul a ještě posune, neb nastává zima a některé práce se možná budou muset odložit. Nový termín pro dokončení je prý 30.4. 2014, ale bude snaha jej zkrátit. Uvidíme...
 |
 |
Obrázek převozní lodi Vilda pod lávkou by již vlastně měl patřit minulosti. Ale po jistých omezeních v provozu o Vánocích začne přívoz jezdit znovu naplno i po Novém roce - a bude jezdit tak dlouho, dokud se lávka nedokončí. Snad se politikové umoudří a k dokončení dojde dříve, než převozní loď skončí v lodních věčných lovištích pro naprostou technickou sešlost ...
 |
 |
Když se člověk podívá na lešení a jeho plošiny ve výšce 40 m na pravobřežním pylonu, mrazí z toho nohy ... nebo jak se u vás projevuje strach z výšek. Člověka ale napadne i taková myšlenka - nedala by se tam udělat vyhlídková plošina s točitým schodištěm kolem "nohy" pylonu, jak se dnes staví takové ty "lehké" rozhledny? Nevím, zda bych našel odvahu tam vystoupat, ale určitě by to spousta výletníků ocenila.
 |
 |
Nájezd na lávku a příjezdová komunikace k němu se staly také předmětem nějakých tahanic mezi vlastníky pozemků, zaslechl jsem debatovat místní občany. Snad se i to nějak vyřešilo, aby nakonec lávka neskončila tabulkou "soukromý pozemek - vstup zakázán", jak se dnes stalo módou, kam se jen podíváte. Ale ten oblouk klenoucí se nad řekou bez jediné podpěry, jen na ocelových lanech - to je impozantní pohled, že?
 |
 |
A je tu naše "stará známá" lávka nad jezy, po které se chodilo a tahala kola zhruba od roku 1955. Po ní jsem se naposledy prošel v březnu 2013. Pak přestala být veřejnosti dostupná a dostupná již nebude. Prošla však rekonstrukcí, dostala nový nátěr a sloužit bude dál - ale jen pro zaměstnance Povodí Labe. Ona ta stará lávka již byla na rozpadnutí a vlastně nikdy nebyla pro dostupnost veřejnosti zkolaudována. Uzavřena měla být již v roce 2011, ale položením dřevotřískových desek na rozpadající se mostovku se podařilo její provoz prodloužit do začátku stavby lávky nové. Déle to prý opravdu nešlo, proto se musela zavést doprava přívozem.
 |
 |
Poslední lávka, kterou dnes navštívíme, je úplně nová - a je ze vzpomínaných přemostění nejmenší. Nepřekonává totiž hlavní tok řeky, ale jen tak zvané "malé Labe" - mlýnskou strouhu ohraničující spolu s hlavním tokem řeky tak zvaný Ostrůvek. Ta zdrobnělina snad není ani na místě; on je to docela veliký ostrov, že by se tu klidně i Robinson uživil. S Ostrůvkem jsme se již setkali v souvislosti s novou cyklostezkou, která tehdy začínala u historického mostu u mlýna, pak ale musela Ostrůvek opustit a pokračovat městskými komunikacemi až za Brandýs, kde se pak na několik následujících kilometrů přimkla k labskému břehu.
 |
 |
Ostůvkem sice vedly cesty, jenže na jeho konci poutníka zastavil tok mlýnské strouhy, vracející své vody mateřské řece. Teď se to všechno změní. Ostrůvkem vede zbrusu nová páteřní komunikace, která má sloužit pěším i cyklistům ...
 |
 |
... a hlavně - bude navazovat na novou lávku, která ji vyvede přímo do míst, kam museli poutníci dříve dorazit ulicemi města. Na lávce se ještě pracuje, ale jak se zdá, bude již brzy hotová.
 |
 |
Na informační tabuli se píše, že nová cesta má sloužit cyklistům i pěším a rodinám s dětmi k odpočinku a nenáročným výletům přímo v oblasti města. Trochu mě obchází hrůza. Ty rodiny s dětmi tu chodí již teď, kdy ještě je cesta zahrazena igelitovými pásy s nápisem Vstup zakázán. Není tu nic, co by lidi ohrožovalo, jen tu je ta dodávka s dělníky dokončujícími povrch lávky. Kráčíme tu i my s retrívrem Benýskem, v klidu a pohodě. Ale co až tu budou jezdit cyklisté ... nebo spíše ne cyklisté normální, ale ti polykači, co se pořádně ani nedívají na cestu a jen se řítí co nejrychleji a co nejdál, lhostejno jim kudy a kam. Hladká asfaltová cesta bude svádět k rychlostním rekordům ... a to si ani raději nedomýšlím, že by se sem mohli infiltrovat i gauneři na motorkách, co jsou jim dopravní předpisy k smíchu.
 |
 |
Na břehu Labe, u rozestavěné lávky v Čelákovicích, jsem vyslechl úvahy staršího muže, kterého jsme se zeptali, zda se již na novou lávku těší. Odpověděl, že sice bude prima si dojet na kole do města v pohodě nakoupit (stáli jsme na druhém, káranském břehu). Ale pak při pohledu na skupinu cyklistů, projíždějící na druhém břehu, dodal zasmušile, že se bojí chvíle, až se tam k nim přes lávku naženou všichni ti polykači kilometrů. Manželku jeho známého prý takový polykač porazil, museli ji vézt do nemocnice se zlomenou rukou a ten blázen prý ani nezastavil.
Já se také řadím do početné obce cyklistické, aby náhodou nevznikl dojem, že se stavím proti jízdě na bicyklu. Ale nepatřím mezi polykače a jízdu se snažím vychutnat - zajímám se, co je kolem a hodně fotím. Jenže takoví, co se jim říká polykači, co jezdí bezohledně a devastují přírodu, staví obecné povědomí proti nám. Už teď spousta lidí cyklisty vnímá s nelibostí, a to se zhoršuje. Docílí se tím akorát toho, že se budou objevovat samé zákazy, příkazy a nařízení, až nám to všem parádně otráví.
Předchozí články:
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
