 |
 |
Když tak jedete krajem mezi Mladou Boleslaví a Bezdězem, ale trochu vlevo od hlavní silnice na Českou Lípu, krajina tu vypadá mírně zvlněná, ale vcelku plochá. A nic nenasvědčuje, že třeba věž kostela ve Skalsku, pozorovaná od silnice na Katusice, není tak úplně na dosah, jak se zdá. Jedete na kole ... a najednou silnice mizí v údolí ... a už svištíte několika serpentinami, až se tají dech .... ale ten dech se tají i hrůzou, neb zkušenost vám napovídá, že nic v životě cyklistově není zadarmo, a že vás to samé čeká ještě jednou ... velice brzy ... ale tentokrát směrem vzhůru.
My ale poťouchle se pošklebující protisvah přelstíme. V údolí totiž zůstaneme; je velice malebné a skrývají se tu věci, které stojí za prohlédnutí. V kraji, ještě "tam nahoře", poblíž Katusic, stojí obec Sudoměř. A když sjedete dolů, dostanete se k její železniční zastávce. Vede tu totiž lokální trať z Mladé Boleslavi do Mšena a dále do Mělníka. Proto odbočíme vlevo a po pár stech metrech si nestačíme protírat oči ... snime či bdíme? A začneme připadat jako v ráji klukovských snů ... ale i oči přítomných dam spočinou na lecčems s potěchou a radostí.
|
|
Nádraží jako dlaň, jedna kolej a vlečka ... zpívala Hanka Zagorová ... a taková je i zastávka Sudoměř u Mladé Boleslavi. Jen petrolejová lucerna, budka se zvonkem na travnatém nástupišti, jako by vypadla s filmu pro pamětníky (napadá mě Železnej dědek) ... a skladiště pobité cedulemi všeho druhu dávají tušit, že to není stanička jen tak obyčejná
 |
 |
Na první koleji stojí báječná šlapací drezína, jako vystřižená z klukovského snu ... a lze se na ní i svézt, ovšem pod dozorem strážce zdejších pokladů. Na kusé koleji, která nemá na kolejiště ČD napojení, stojí stará drezína vyrobená ještě v SSSR. Posledních deset let svého užitečného aktivního života strávila v Karbu v Benátkách nad Jizerou a dnes je v plně provozuschopném stavu zde. Vykoupena za cenu šrotu unikla zkáze na poslední chvíli ...
Drezíny, cedule, nápisy, části mechanických návěstidel a závor ... to všechno je vidět na první pohled a stojí za prohlédnutí. Ale když obejdete tu velkou motorovou drezínu, uvidíte že ta slepá kolej vede ještě dál, do takového většího dvora, celého oploceného, v tom dvoře je spousta kolejí a také ...
 |
 |
... ale to už přichází pán v modrém tričku, kterému to zde patří, a stává se nám ochotným a na slovo vzatým průvodcem. Hned na kraji nám ukazuje plně restaurovaný lehký traťový jeřáb, který je ovládán mechanicky, ale rameno má zdvihání již hydraulické. Drezína s motocyklovým motorem ... no prostě paráda.
 |
 |
Jsou tu samohyby šlapací, jako třeba známá drezína "Šlégr" i motorové. A některé z nich si zahrály i ve filmech ... žádné repliky, samé pečlivě renovované originály.
 |
 |
Dech se vám až zatají nad tou propastí věků ... na kole jedné z drezín můžete číst rok výroby 1874 a na té kolejnici - i ty tu sbírají a tahle je nejstarší - dokonce 1864. Nemajíce klobouků, smekli jsme úctou alespoň naše cyklistické přilby.
 |
 |
Člověk "na dráze" obdivuje obvykle jen nablýskané rychlíkové lokomotivy nebo impozantní stroje pro nákladní dopravu pyšnící se svou silou ... ale tak trochu neprávem zapomíná, že i železniční trať je nutno kontrolovat a udržovat, aby všechny ty vlaky tudy mohly projet - a že tu je spousta lidiček a jejich nenápadných pomocníků ... Tu žlutou motorovou drezínu ještě pamatuji z dětských let ... ta úžasná klika od obýváku by v očích bezpečnostního technika dnes způsobila pokus o infarkt ... ale důležitá byla práce, která za tím malým pomocníkem zůstávala.
 |
 |
Detail "pohonu" traťmistrovského kola spolu s úžasně řešenou pásovou brzdou. Posaďte na takový stroj dnešního manažera - kravaťáka, co jedním škrtem pera ruší díla svých předků vznikající v potu a krvi a nic mu není dost výnosné ... pošlete ho zrevidovat pár kilometrů kolejí a uvidíte, jak mu bude kravata těsná. Vpravo je úžasný vynález z dřevních dob železnice - manipulační vozíčky pohybující se po jedné kolejnici. Traťový dělník dojel s drezínou tam, kam potřeboval a místo aby se tahal s těžkými předměty, odvezl si je ten kousek na místo, kde je potřeboval, na takovém vynálezu ... úžasné !!!
Nad údolím se shlukují smolně černé mraky, ale nám pro tuto chvíli nevadí. Prohlídce není konec. Protože ... ale nepředbíhejme. Na Webu jsem našel tyto informace a dovolím si je převzít bez úprav a krácení - byla by to škoda:
Spolek ZINOPA byl založen v roce 1993 a zabývá se záchranou, renovací a provozem historických drezín. Mezi další činnosti patří rozšiřující se expozice o místní dráze Mělník - Mšeno - Dolní Cetno a exponáty nářadí na údržbu a opravy dráhy. Tato expozice je umístěna v nádražní budově stanice Sudoměř u Mladé Boleslavi, která se nachází na železniční trati č.076 Mladá Boleslav - Mělník. Dále spolek udržuje budovy a přilehlé okolí kde jsou umístěny další různé exponáty. V současné době spolek vlastní deset drezín, osm je provozních a jsou součástí expozice, na vybraných drezínách mají návštěvníci možnost se svézt. Mimo jiné též udržuje část zrušené trati Skalsko - Dolní Cetno - (Chotětov) v délce asi jeden kilometr. Jelikož práce na údržbě v provozuschopném stavu je hodně a lidí málo, společně se spolkem MBŽS pořádá veřejné brigády.Na této trati je také možnost se svézt na provozních drezínách. Spolek se rovněž účastní různých oslav a výročí tratí včetně pořádání dětských dnů.
Pro zajímavost uvádíme, že na tomto nádraží se natáčel v roce 1997 seriál Zdivočelá země a v roce 2001 celovečerní film Únos domů. Na trati Skalsko - Dolní Cetno film Indiánské léto.
Během zimních měsíců roku 2008 dochází k rozšiřování expozice muzea do prostor celé nádražní budovy.
No a mohu se vrátit k povídání vlastnímu - je totiž jaro roku 2009 a expozice v prostorách nádražní budovy nám otevírá své dveře. Je to prostě úžasné, co lidičky zapálení pro věc dokážou.
 |
 |
Kancelář pana přednosty ... a pan přednosta nás vítá osobně! Znalci filmů Ostře sledované vlaky a Přednosta stanice si tu musí připadat jako doma. Při pohledu na hodností označení na límci se skoro každému vybaví scéna s Ostře sledovaných vlaků ... a inspektorská zahrádka je v prd***.
 |
 |
Ještě jeden pohled na zabezpečovací zařízení z dob c.a k. mocnářství ... a vlevo nahoře Císař pán osobně ... bohužel jsem udělal pitomou školáckou chybu a připravil ho o hlavu ... tak mi to promiňte, výsosti! Nádražní cedule všeho druhu - zde je zajímavá ta s nápisem "ŽENSKÉ" ... dámy prominou. Všimněte si také toho tvaru - u Mladé Boleslavě - v názvu stanice. Zlatě svítí kotouč s telegrafní páskou ... dříve se komunikovalo morseovkou - vzpomeňte si, jak Burian v roli falešného přednosty při revizi stanice přeměřoval telegrafní pásky na metry a přiváděl tak k šílenství pana Marvana v roli generálního inspektora ...
 |
 |
Trochu modernější komunikační a zabezpečovací technika; ten kulatý ciferník ukazoval stav vody ve staničním vodojemu. Parní lokomotivy byly velmi žíznivé a na každou tunu uhlí vypily kolem pěti kubických metrů vody - takže možnost jejího doplnění byla opravdu kritická. Přístroj na stěně je z roku 1910 a byl cejchován na provozní objem 240 kubíků vody. Jízdní řád vlevo nahoře je z dob c.k. mocnářství. Na obrázku vpravo je tak zvaný "klíčový přístroj" - mechanický zabezpečovací prvek, obsahující klíče od všech výměn, výkolejek, seřaďovacích návěstidel apod. Klíče jsou zasunuté do přístroje a jejich přítomnost hlídá návěstní šoupátko na boku přístroje.
 |
 |
Člověk neví, kam se má dříve dívat ... zda na sbírku služebních čepic a mazniček nebo na nejrůznější lampy petrolejové, olejové karbidové i elektrické ... a při tom nezakopnout na zemi o sbírku nejrůznějších řezů kolejnic (starých i hodně přes sto let) ... jsou tu i čuby (nééé, nic tu neštěká - to jsou zarážky) ... nářadí ... Mezi tím modely vozidel - i dětské - plánky, dobové fotografie ... už teď vidím, že tam budu muset jít znovu a všechno to pořádně vstřebat ještě jednou.
 |
 |
A ještě jednou řada luceren jako na přehlídce ... a také to přehlídka je, však si všimněte té slavnostní železničářské uniformy - dokonce i se šavlí. A ještě řada různých strojků a pomůcek, bez kterých by dráha nemohla existovat. Najdete tu doknce i teploměr na měření teploty kolejnic!
 |
 |
Přístroj vlevo je téměř novodobý - jmenuje se klapkový zapojovač, je z roku 1958, býval instalován v Liberci a vyrobil ho n.p. Tesla. U dveří se s námi loučí slečna průvodčí ve stejnokroji bývalých ČSD - a skříň za ní obsahuje náramnou sbírku jízdních řádů a jiné literatury. Ten oranžový vlevo je z roku 1982... pak pokračují směrem k zániku ČSD a vzniku ČD ... až do dneška.. Jo a to, co má průvodčí v pravé ruce, to je klasická lepenkoví jízdenka.
 |
 |
Ještě nezbytné ruční návěsti ... ta výpravka se teď zvedá pro nás .... loučíme se s naším průvodcem a vyrážíme směrem na Skalsko ...
Snad je na posledním obrázku vidět, jak je nebe od Katusic a Bezdězu černé ... do Skalska je to ale kilometr příjemné jízdy skoro po rovině, tak vyrážíme ... uvidíme, jestli zmokneme. Zatím vám prozradím, že tenhle článek o krásném údolí železnic bude pokračovat, protože ve Skalsku ... ale to už se nechte překvapit.
Mimochodem ... není to nádhera, když mají lidi takového koníčka? Zatímco tlupy bezduchých tvorů na čtyřkolkách a silných motorkách s řevem a bez většího odporu státních orgánů devastují kraj, tady se pár lidí snaží zachovat pro budoucí generace ucelený obraz, jak dříve lidé nesnadno a v potu tváře kraj zvelebovali. Protože příchod železnic koncem 19. století pro lidi znamenal pokrok a dal jim jednu vedle druhé spoustu možností, které jim zatím zůstávaly skryté.
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
JL