 |
 |
Je léto roku 2015 a mediální prostředky se zalykají zprávami o přílivu běženců či migrantů, jak se jim začalo říkat. Člověku jde z toho až hlava kolem, protože se tu setkává s názory vzájemně si naprosto protiřečícími a není-li vybaven správně fungujícím selským rozumem tak neví, co si o tom má myslet.
Je to těžké, když se nad tím člověk zamyslí - komu by vlastně měl dát za pravdu (ale fakt bohužel je, že se ho na to nikdo neptá). Ony se většinou všechny ty úvahy vedou v situaci, kdy ONI jsou již zde a chovají se tak, jako by jim toto území patřilo.
Nebudu hodnotit, polemizovat ani nic podobného, co v nastalé situaci dělat a jak dále postupovat Místo toho tu nabízím pár obrázků, na kterých vás nejspíš zaujme něco podivného, co tam evidentně nepatří.
|
|
Jsme na Kypru, ve městě Famagusta. Původně zde bývala rybářská vesnice založená již ve 4. století př. n. l. pod názvem Arsinoe podle královny Arsinoé II. Později, díky svým písečným plážím, byla přejmenována na Ammóchostos, což znamená „skryté v písku“. Název byl později převeden do latiny, čímž vzniklo dnešní pojmenování Famagusta. Rybářská vesnice získala na významu poté, co se sem v 7. století začali stěhovat obyvatelé v důsledku zanášení tamního přístavu zanikajícího starořeckého městského státu Salamis (dnes jsou tam velmi pěkné archeologické památky).
 |
 |
A dostáváme se k té stavbě na obrázcích. Původně to byla gotická římskokatolická katedrála svatého Mikuláše. Na Kypru totiž v letech 1191–1489 existoval křižácký stát, založený Richardem I. Katedrála byla budována za vlády francouzské dynastie Lusignanů, v průběhu celého 14. století. Vysvěcena byla roku 1328. Svým vzhledem připomíná některé francouzské gotické chrámy. Návštěvníka jistě upoutá podobnost portálů této katedrály se slavnou katedrálou v Remeši.
 |
 |
Roku 1571 se Kypru násilím zmocnila Osmanská říše. Během dobývání města byly u katedrály zničeny obě věže a již nikdy nebyly obnoveny. Katedrála byla změněna na mešitu a její vzhled i výzdoba podřízeny islámským zvyklostem. Na jednu z pobořených věží byl dosazen malý minaret a odstraněna byla veškerá křesťanská symbolika. Byl zdemolován oltář a zničeny nebo zakryty sochy, fresky i malby. Okenní vitráže byly vytlučeny a okna zazděna tvarovkami propouštějícími světlo. A nová mešita samozřejmě dostala i nové jméno - její název původně zněl Mešita Ajasofja (Ajasofja = hagia Sofia = sv. Moudrost). Od roku 1954 nese název Mešita Laly Mustafy paši, podle osmanského vojevůdce, který město dobyl.
 |
 |
Proč se tu o tom rozepisuji? Přece kvůli obavě z toho, aby vzhledem k současným prapodivným událostem s migrací muslimů se nestala katedrála sv. Víta také mešitou a nad Prahu z ní netrčel minaret. Podivnou "líbivou" politiku provozuje řada z našich představitelů - ale člověku se chce napsat - v čí režii? A co je vlastně konečným cílem toho všeho?
Jak známo, Kypr je rozdělen po turecké okupaci severní části ostrova na dvě části - na Kyperskou republiku a Severokyperskou tureckou republiku. Druhá z nich existuje od roku 1983 a uznává ji pouze Turecko. Mezi oběma částmi ostrova vede oddělující "zelná linie" pod dozorem vojsk OSN. A k tomu se váže také jedna znepokojující věc, kterou nikde asi moc nevyčtete - my jsme se jí dozvěděli z ústního podání. Zelená linie prochází Famagustou v místech, kde před okupací byly vyhlášené pláže, hotely, kasina, prostě veškerý takový ten "zábavní průmysl" pro boháče, který přinášel ostrovu velké zisky. A zbohatlící začali směřovat více a více sem a již je nelákaly dosud osvědčené destinace v zemích ropy a šejků. Proto prý stála jistá Nejmenovaná Velmoc u kořenů okupace, při které byla právě ona inkriminovaná část Famagusty změněna v území nikoho, mrtvou a pomalu pustnoucí zónu.
Protože se poblíž té zóny hlídané OSN nesmí fotografovat, nabízím jen jeden obrázek - plot před vámi napříč písčitou pláží vede až daleko do moře - a to všechno za ním, bývalé hotely, herny, kavárny a celé to obrovské turistické zázemí je mrtvá země, pomalu se rozpadající a pustnoucí. Protože bylo solí v něčích očích? A i k tomu lze plánovitě využít nesnášenlivost ras, náboženství a lidských etnik.
 |
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
