 |
 |
Čtyřiadvacátý zářijový den začal jako každý jiný. Jen to vstávání do tmy a zimy bylo poněkud nezvyklé a protivné. Když jsem vyjel za Brandýs, dokonce se mi na palubní desce rozsvítila kontrolka upozorňující na nebezpečí náledí - a teploměr ukazoval opravdu jen 4 stupně ... Ale můj vlak v Horních Počernicích již čekal, příjemně vytopený, jel na čas a tak jsem na hlavním nádraží v Praze přestoupil v pohodě na "posázavský Pacifik", spoj 9003, kterým jezdím do Krče. I ten odjel na čas - přesně v 6:55 - projel Vršovicemi, minul budovanou zastávku na Kačerově a blížil se ke krčskému nádraží ...
A najednou bylo po idylce. Vjezdové návěstidlo do nádraží nekompromisně ukazovalo červenou barvou návěst "stůj". Pět minut, deset minut ... Pak přišel průvodčí a sdělil nám, že na trati jsou technické problémy a že zpoždění bude asi čtvrt hodiny. Za další čtvrt hodiny nám bylo sděleno, že problém je horší, než se čekalo, je porouchaná výhybka, a že tedy pojedeme kolem osmé. Ptal jsem se, zda neexistuje nějaký způsob, jak se dostat ven - shodou okolností vlak zůstal trčet jen asi 300 m od místa, kde pracuji. Prý ne, v žádném případě, neb strojvedoucí by musel dveře odblokovat, což by se zapsalo do databáze a on by měl problémy, neb to se nesmí. Hmmm ... na to, abych lezl ven oknem, jsem už přece jen trochu v letech ... tak jsem seděl dál a říkal si, že je tam alespoň hezky teplo a i okno se dá otevřít, na rozdíl od těch pitomých klimatizovaných vozů.
|
|
Jak je vidno, vedlejší kolej sice má na návěstidle návěst "výstraha", ale ta další jízdu nezakazuje. Vlak 19007 tudy projel před pár minutami. Zajímavá je z našeho pohledu nejvzdálenější kolej. Ta je "splitka" - jsou to vlastně dvě koleje vložené do sebe, tedy ji tvoří čtyři kolejnice. Je to manipulační kolej spojující nádraží Praha-Krč s depem metra na Kačerově. Umožňuje jízdu jak souprav metra, tak běžných železničních vozidel. Vozy metra ovšem používají postranní napájecí kolejnici, proto musí být kolej pro vozidla ČD poněkud "odsazena", aby ji přečnívajícím částmi (stupátky a podobně) nepoškodila.
Po vedlejší koleji projel osobní vlak 19007, odjíždějící z hlavního nádraží hodinu po nás. Po té koleji jezdí jen nákladní vlaky mimo síť používanou pro osobní dopravu, ale dispečink o problému věděl a nasměroval ho na tuto kolej, po které projel bez problému, neb ústí do krčského zhlaví jinými výměnami. Myslíte, že někoho napadlo, aby ten vlak zastavil vzal nás na palubu a pokračoval dál? Zřejmě si myslíte - ani náhodou - a máte pravdu. Nutno konstatovat, že mladý průvodčí se choval velice vstřícně, stále volal na dispečink, co a jak a informoval nás o situaci. Občas aktualizoval lidem o to žádajícím zpožděnky ... napřed pro 30, pak pro 60 a nakonec pro 90 minut. Ale ven se dostat nešlo.
Konečně po 95 minutích čekání vlak písknul a rozjel se. Při průjezdu zhlavím jsem u výhybky - zřejmě té inkriminované - zahlédl muže v oranžové vestě, který tu výhybku znuděně pozoroval, jako kdyby chtěl říci - "Ta věc je mi povědomá, co to asi je?". V Krči jsem tedy Pacifik opustil, ale zřejmě ho pak museli opustit všichni ostatní. Podle údajů na výlukových stránkách se totiž jeho další jízda zrušila, neb se již od hlavního nádraží blížil spoj 9005, vyjíždějící dvě hodiny po nás. Takže by pak oba vlaky jely za sebou po pár minutách ...
 |
Tak minula další epizoda mých železničních "dobrodružství". Opět se tu nabízí spousta témat k zamyšlení. Tak třeba - je elektronizace kde čeho vždy přínosem? Kdybych jel starým dobrým "Hurvínkem" (to byly ty krásné červené "motoráky") - prostě bych si pomocí kliky dveře vlaku otevřel a odkráčel do práce. Takhle jsem strávil skoro dvě hodiny zamřený ve "vězení" - a že na tohle nadávala už spousta lidí v obdobných situacích, to jsem četl již mnohokrát. Chápu, že posádka vlaku by byla činěna zodpovědnou za to, kdyby se cestujícímu stal nějaký úraz v souvislosti s přepravou. Ale copak to nejde nějak ošetřit - prostě třeba sdělením, že vystoupit lze na vlastní nebezpečí a ČD se zříkají odpovědnosti za cestujícího, jakmile opustí vozidlo? Nebo podobně, jako v nemocnici, průvodčímu podepsat nějaký revers či co ... Určitě by to šlo, jen chtít. Nebo to, jak nás minul vlak jedoucí v hodinovém taktu za námi ... když se porouchá autobus, zastaví u něj jiný a cestující prostě přestoupí. Zde to nedovolí úřední šiml.
Lze se zamyslet i nad celou tou automatizací a eliminací lidí z železničního provozu. Co dříve bylo všelijakých výhybkářů, závorářů, pochůzkářů ... atd ... Dnes máme spoustu nezaměstnaných, člověka v okolí dráhy nevidět (také to tam tak vypadá) - a jedna trucující dálkově ovládaná výhybka dokáže na dvě hodiny zablokovat trať. Nebo co je v poslední době případů, že vlak projel návěst "stůj" a ke srážce nedošlo jen tak tak. Buď se o tom dříve nevědělo, nebo je chyba někde jinde. Spoléhají lidé na automatiku už natolik, že jí slepě věří? Bůh k nám buď milostiv...
Ovšem i jinak má člověk občas pocity střetu s blbostí v té nejčistší formě. Posuďte sami. V železniční stanici Všetaty se křižuje trať Ústí nad Labem - Lysá nad Labem (Kolín) s tratí Turnov - Mladá Boleslav - Praha.
Potřeboval jsem se dostat z Tanvaldu do Staré Boleslavi - tedy přestoupit z jednoho rychlíku na druhý. A myslel jsem, že mě šálí zrak - mezi odjezdem jednoho a příjezdem druhého je pouhých 120 vteřin - tedy cestující ze spoje od Tanvaldu může ještě zamávat koncovým světlům spoje na Kolín. Napřed jsem to považoval za chybu v jízdním řádu a poslal dotaz na informace ČD. Odpověděli mi:
... bohužel, vlakové spoje jež uvádíte nejsou přípojné a na sebe nečekají. Dle skladby jízdního řádu opravdu vlak R 793 odjíždí ze Všetat 2 minuty před příjezdem R 1149 od Tanvaldu. Ve Všetatech by bylo nutné vyčkat osobního vlaku Os 6417 s odjezdem 19.14 hod.
Takže čekat více než hodinu na další vlak jen pro to, že někdo má místo mozku hromadu loňského posypového písku se solí? Poslal jsem tedy stížnost na ČD a v zákonné lhůtě se mi dostalo této odpovědi:
Při sestavě jízdního řádu se upřednostňují požadavky většinové frekvence s přihlédnutím na efektivní využívání vozidel a vynaložených finančních prostředků. S ohledem na nedostatek finančních prostředků ve veřejných rozpočtech je každý jízdní řád kompromisem mezi ekonomickými možnostmi příslušného objednatele dopravy a technickými a technologickými možnostmi dopravců a kapacitou infrastruktury.
Je to čítankový příklad blbštiny - úředničiny, kde se mnoha cizími slovy vyjadřuje nulová informace. Od té chvíle si už u ČD nebudu na nic stěžovat, neb je mi jasno, co bych se dozvěděl. Nic.
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
