 |
 |
Motto: Od roku 2009 platí tzv. Kuberova novela Zákona o pozemních komunikacích, která zrušila majitelům nemovitostí povinnost odklízet sníh z chodníku před domem. Novelou byla přenesena odpovědnost za údržbu ploch na jejich majitele, kterými jsou v případě silnic a chodníků nejčastěji obce a jimi zřizované organizace.
Tak při vší úctě k našim tehdejším zákonodárcům (no, o nějaké úctě se těžko asi dá hovořit) - jak mohli vytvořit a schválit takovou do nebe volající PITOMOST? Já myslím, že není potřeba nijak velké schopnosti uvažovat, aby to i těm méně bystrým došlo.
Je prosincová či lednová noc, nad ránem začne sněžit ... a chumelí se
chumelí, padá snížek bílý ... a rázem jsou chodníky skryté pod bílou duchnou. A
začnou zvonit budíky, lidé vyrážejí do práce ... a jakž takž se prodírají
závějemi, mezi kterými ale už někdo tu prohodil, tu prohrábnul, tu trochu
posypal cestičku. Jde to hůře než jindy, ale jde to. Jo, tak to bývalo.
Dneska ale vyjdou ven a ... nic. Jak může obec odklidit během několika minut
vyčistit všechny chodníky, kudy lidé chodí? Jak taková nebetyčná hovadina někoho
mohla napadnout? Takže se chodníky nečistí vůbec a všechno, co je k dispozici,
je soustředěno na zprovoznění těch nejdůležitějších silnic. Přitom kdyby každý
se věnoval úklidu "před našima" třeba jen deset minut ... a vynásobilo se počtem
nemovitostí ... pak klidně by bylo celé město schůdné ... ano, právě za těch
deset minut.
"Na posledním místě našeho snažení budiž vždy člověk" - to bylo heslo armádního generála Čepičky /znáte asi z Černých baronů). A tak tomu je i dnes.
Ilustrační záběry jsou z Prahy 4, nedaleko stanice metra Kačerov. Podobné je to samozřejmě i kdekoliv jinde ...
Jak je vidno, vše pro autíčka, modly této doby. Vozovky jsou holé, mokré, sjízdné bez omezení. Chodníky pokryté ledem, neschůdné Na obrázku vpravo je hezky vidět, jak si lidé často odmetou jen vrata na dvorek a vjezd do garáže. Že kolem chodí lidé? Nezájem. Ti movitější často automobilem málem zajedou až do obýváku. A že někdo chodí pěšky? Kdo by se zabýval "sockami", že ...
|
|
Jsou i případy, že lidé si chodníky očistí - ale jen před svým pozemkem. Co je sousedovo, to nikoho nezajímá. Tady je Krakonošovo ... Takže dojdete na konec čistého chodníku, ulice začne ještě více stoupat - a kolem je led. Kudy dál??? To nikdo neví.
Z celé ulice jsou tedy schůdné jen dvě stopy od automobilových pneumatik. A tudy chodí i ti, kdo právě nesedí v autech. A nedivte se - vpravo led . a vlevo, to byste neuhodli - také led. A pokud jede auto, musí se na ten led a tiš doufat, že se tam člověku nerozjedou nohy a nerozplácne se, poslušen zemské přitažlivosti.
 |
 |
Nejpikantnější je chodník velice blízko kačerovské zastávky - před jistým dlouhým domem a jistou nejmenovanou firmou. Jak je vidět z obrázků pořízených pár minut po sedmé, je tu krásný lesklý led ... radost si na něm vyrazit zuby. Ta sněhová plocha se spoustou ťápot je park. V létě ho sekají ... snad dvakrát týdně. Hezky na sluníčku, no prostě pohodička. Jsou to zřejmě ti samí lidé a mnohdy i podobné stroje, co by se tu měly postarat o chodníky - ale nepostarají. Před lety tu jezdívala Multikára, chodník prohrábla a posypala. Alespoň někdy Teď se tu neděje nic.
V některých městech jsou k dispozici alespoň schránky samoobslužného typu s posypovým materiálem. Vsadil bych se, že by se někdo vždycky našel, kdo by trochu toho štěrku se solí rozhodil - pro sebe i pro ty druhé. Já bych to rád udělal - i když jsem z úplně jiné ulice v úplně jiném městě - ale není co.
 |
 |
Doma když sněží, vezmu hrablo a protáhnu ulici až k oběma ulicím, co jsou na
ni kolmé, jen tak, dvakrát na tu šířku hrabla - aby třeba projela máma s
kočárkem. Chodníky tam nemáme, takže jen tak po straně "vozovky" - pro lidi, ne
pro auta. Leckdo mi pak řekne, proč to dělám, když to má dělat obec ... No a co,
tak místo v pět vstanu o těch deset minut dříve a to bohatě stačí.
Že naši zákonodárci schvalují čím dál větší pitomosti, co už neplatí ani v
okamžiku uzákonění, to si všímá čím dál více lidí. Ale tohle se jim fakt povedlo
...
Tohle se už chystám napsat bůhvíkolikátou zimu, jenže ta letošní je opravdu zima zimovatá, se vším všudy, tak čas dozrál. Dnes je 31. ledna 2017. Ráno napadl opět sníh, takový zvláštní, je to jako písek - kuličky skoro suché na omak. A auta na něm kloužou jako po másle. Prohrábl jsem tu naší ulici a vyjel - jezdím z Brandýsa nad Labem autem do Horních Počernic, potom pak s výrazem úlevy dále vlakem. A řeknu vám - bylo pár minut před šestou - že NIKDE NIC. Klouzalo to jak o život a nikde ani živáčka, ani sypač. V obzvláště hanebném stavu byla opět ta rychlokvašená "dálnice" D10 - tam jsem léta letoucí sypač neviděl. Asi je to tím globálním oteplováním.
Ale to jsem se pustil trochu moc do šířky ... abych se vrátil k chodníkům a dopravě člověku nejpřirozenější - chůzi. Ptám se proto všech těch, které si (bůhvíproč) volíme - a měli by mít od lidí "poslání" (nebo se jim poslanci říká z jiného důvodu?) - jak jste mohli dopustit, že se uzákonila taková blbost a co s tím budete dělat?
Takřka pár hodin po zveřejnění výše uvedeného textu se na stránkách První zprávy objevil následující článek:
"Zhruba před rokem si jistý občan v Praze na chodníku pokrytém ledem zlomil nohu. Požádal hlavní město o odškodnění, a to je odmítlo uskutečnit. Obrátil se proto na soudy a celá věc dospěla až k Ústavnímu soudu," zaujala Jiřího Paroubka zpráva z metropole. Jak to dopadlo?
"Ten nyní, bez možnosti odvolání, rozhodl, že hlavní město Praha je poškozenému občanovi povinno zaplatit milion korun," konstatuje na webu Vaševěc.cz bývalý premiér a ve své době také radní hlavního města Jiří Paroubek.
"Řekněme si ovšem, co tomu předcházelo. Před lety přijala poslanecká sněmovna a schválil senát právní normu, podle které již za úklid chodníků v obcích neodpovídají majitelé přilehlých soukromých či jiných pozemků, ale příslušné obce. Úklid sněhu a chodníku obecně ovšem něco stojí a obce na to nemají peníze. Jednalo by se o částky v řádech mnoha milionů korun za celou Českou republiku, ale obce přece potřebují peníze na svůj rozvoj, na financování základního školství či sociálních služeb a podobně. A tak obce odklízejí sníh, z kterého se za určitých podmínek na chodníku vytváří led přesně podle předchozího uvedeného, a tedy nedostatečně," upozorňuje bývalý předseda ČSSD.
"Jsou, pravda, ještě někteří majitelé domů, kteří ze setrvačností odklízejí sníh z chodníků, které přiléhají k jejich nemovitosti, ale obecný jev to určitě není," dodal Paroubek.
"Ústavní soud nyní rozhodl ve prospěch poškozeného občana, který nemůže za to, že právní norma, podle které se město Praha řídí, je vadná. Obce zkrátka došly k názoru, že jim stojí za to riziko neuklízet chodníky, protože by je to finančně zruinovalo, pojistit se pro případ úrazu a z pojistek platit náhrady. V daném případě při nároku milion korun se ovšem pojišťovna zřejmě vzbouřila, s tím, že nic platit nebude. Takže celý případ dospěl až k Ústavnímu soudu a změnil se v precedent, který je jen potřeba dostat mezi lidi, aby věděli, co mají dělat v případě úrazu na zmrzlém chodníku, který nebyl uklizen obcí," má jasno expremiér Paroubek.
"Možná, že nastal čas ke změně příslušného zákona, tak aby za úklid chodníku opět odpovídali majitelé přilehlých pozemků. Tak je tomu například v sousedním Rakousku a celá věc tam funguje velmi dobře… ," domnívá se Jiří Paroubek.
Když si odmyslím, že by se mohlo jednat - a nejspíš jedná - o populistický trik před blížícími se volbami, tak je dobře, že konečně to někdo řekl naplno. Jen se obávám, že myšlenka je již v zárodku odsouzena k zániku právě kvůli politické řevnivosti jednotlivých stran. Je smutné, že spousta dobrých nápadů zaniká jen díky tomu, že strana A nemůže připustit, aby se realizovala myšlenka strany B, byť jakkoliv dobrá. K čertu s politikou, politiky i jejich stranami ...
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
