Tak se zabil u Říčan kluk na motorce. Urazil si hlavu o svodidla. V jedné vteřině žil, měl život před sebou - a v následujícím okamžiku se změnil v minulost. Hlava oddělená 200 m od těla, na bulvárních serverech krvežíznivcům nabídnuto - Prohlédněte si video. Ještě chvilku se o tom bude mluvit ... a pak se změní v minulost i ty informace. Připadá mi, že žijeme v nějakém těžkém snu, kde běží nepřetržitá černá mše TechnoBohu ... mše, při které teče skutečná krev a přinášejí se lidské oběti. Onehdy kdosi trefně prohlásil, že žijeme v automobilové monokultuře. Snad by stálo za to mu dát za pravdu a poučit se od lesů. Ač víme, že sázet monokultury smrčin je pro les vražedné ... sázíme je stále. Ač víme, že lidské tělo není uzpůsobeno přežít kolize ve vysokých rychlostech - vystavujeme jim je ... často, rádi a dobrovolně. Krvavé kusy lidských těl na oltář TechnoBoha ...
Napíšu teď něco, čím vzbudím nelibost nebo nechápavé pohledy ... Stále se chytáme za hlavu nad tím, kolik je obětí kouření. Píšou se statistiky, moudré i méně moudré články, vědátoři a lékaři argumentují, dokazují, ukazují následky - ale obchody jsou stále více plné cigaret. Krabičky jsou sice popsané varovnými nápisy - ale každý kuřák se jen zasměje ... JEMU se přece nic stát nemůže. A tak i mladík usedající na motorku, která má motor o výkonu srovnatelném s autobusem a je schopna jej katapultovat do prostoru rychlostí expresu za dvě, tři nebo čtyři vteřiny ... JEMU se nic nemůže stát. Ukazují to přece v těch akčních filmech - hrdinům a správňáckejm chlapům se přece nikdy nic nestane. Heslo doby je .... adrenalin. Slůvko, nic víc ... a s ním jako zaklinadlem na rtech umírají dobrovolně desítky lidí. V jedné chvíli se dívají na svět, mají rodiče, mají třeba svou dívku, mají přátele, co je mají rádi ... pak přijde ta zlá vteřina ... a budoucnost se stane minulostí. V okamžiku se motocyklista změní v krvavou kaši a seškvařené zbytky toho, co bylo před chvílí živým člověkem.
Moudří mudrcové vymysleli, že získání vůdčího list na motorky bude odstupňováno podle věku a výkonu motoru. Jistě, lepší než nic. Ale ruku na srdce. Když člověka posadí na stroj, který za tři vteřiny akceleruje na sto - a pak se může dostat na rychlost startujícího letadla ...i víc ... to přece je lákadlo a pokušení. A jestli tomu, koho ďábel pokouší, je 18 nebo 24 ... to je pak úplně jedno. Bude si to chtít zkusit - a myslím, že se mu ani nemůžeme divit, pokušení je velké. Každý někdy v životě dělá to, co se nemá ... jde za školu, kouří na záchodě ... pak ukradne v obchodě žvejkačku, později svede vdanou ženu ... zakázané ovoce je přece tak vzrušující.
Pokud je to ovoce na dosah. A tak je to i s těmi lákadly podstrkovanými nám hypotetickým TechnoBohem. Napsal bych to asi takhle ... na světě jsou cesty zvané silnice a na nich se odehrává děj, nazývaný doprava. Doprava proto, že se dopravují živí tvorové i náklad z výchozího místa na místo cílové. K tomu se používají dopravní prostředky. A ty dopravní prostředky by měly být přiměřené svému účelu. Kdyby sedlák jedoucí pro seno na louku zapřáhl do žebřiňáku čtyřspřeží kočárových koní, poslali by mu pro Ponikelskou bábu, neb jest zřejmě stižen horkou nemocí. Kdysi měla auta motory o výkonu kolem 40 koní - a dokázala dopravit čtyři lidi kdykoliv a kamkoliv. Dneska mají podobná auta těch koní třeba o sto víc ... a podle statistik vozí průměrně 1,3 člověka. Ale o to nejde. Jde o ty motorky. Motorce jako dopravnímu prostředku by přece měl stačit motor o výkonu řekněme 10 koní. To je úplně postačující pro dopravu člověka přiměřenou rychlostí na přiměřenou vzdálenost. Jasně, s takovým motorem se frajer při rozjezdu nejspíš nepostaví na zadní kolo ... ale stavějí se snad lidé na chodníku z frajeřiny tu a tam na hlavu? Selským rozumem vzato - k čemu potřebuje motocykl - jako dopravní prostředek - motor o výkonu několika desítek koní? A zeptám se obráceně - pokud takový motocykl existuje, patří vůbec na běžnou silnici a patří do ruky člověku, který jej používá jen jako pomůcku na utrácení volného času? Kdyby pilot sportovního letadla zabrousil nad mezinárodní letiště, asi už by si za knipl nesedl. A zrovna tak pilot dopravního letadla se nebude se svým Boeingem 737 cpát na sportovní letiště v Horním Dolíkově.
Slýchávám kolem sebe ... pokrok ... životní styl. Nebo - taková je doba, s tím nic nenaděláš. Pokrok? Co je to za pokrok, když v jeho jménu dobrovolně umírají lidé. A životní styl ... no tak tedy to je s prominutím pěkná blbost. Říkám, že jezdit na motorce dvoustovkou ve víkendovém provozu a dělat slalom v koloně aut je zhovadilost a ne životní styl. Přijde mi to, jako kdyby si někdo vzal do plného hlediště divadla brokovnici a při opeře si jen tak nazdařbůh občas vystřelil ... je přece mladej, nevybouřenej, hravej ... a střílení z brokovnice patří k životnímu stylu, vy to nechápete ? ... Máme přece demokracii (další oblíbené zaklínadlo této doby).
Nepředpokládám, že by stát zakázal prodej cigaret, ze kterého má tučné zisky. Nepředpokládám, že by se silné motocykly prodávaly jen registrovaným závodníkům pro účely závodění. A nepředpokládám ani, že pomůže to odstupňování řidičáků podle věku. Snad se jen udělá pak pár statistik, jaký to byl prima nápad. Ale křížků a hořících svíček kolem silnic je jak naseto a bude jich přibývat.
Tak něco navrhni, ty chytrej ... říkáte. No máte pravdu, nápad bych měl ... ale s jeho realizací to bude na levačku. Adepta řidičského oprávnění bych pozval na půlden do takového školicího střediska. Tam by se hezky posadil, dali by mu na hlavu přilbu, která zprostředkuje vnímání virtuální reality. A tam by pak shlédl ... ne, prožil - program. Zažil by porodní bolesti své matky. Zažil by pocity a vnímal bolest člověka umírajícího po dopravní nehodě na motorce. Zažil by pocity bolesti svých rodičů a duševní muka své dívky, až se dozví o jeho konci ... a shlédl by i svou rakev mířící do ohně krematoria.
A pak by mu bylo řečeno - chceš TOHLE všechno způsobit a zažít na vlastní kůži?
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
JL