 |
V nádherné knížce Cesta do hlubin študákovy duše od Jaroslava Žáka se dočtete krásnou a mnou s oblibou citovanou větu:
...většina odborníků začíná svůj výklad nesmrtelným: “Již staří Římané (natírali lokomotivy suříkem)...”
No tak nevím, jak na tom byli Římané s lokomotivami, ale fakt je, že stavěli dodnes obdiv budící akvadukty, jimiž do měst dokázali přivádět vodu ze zdrojů vzdálených mnohdy desítky kilometrů. Dnes ve věku potrubí a čerpadel sláva akvaduktů pominula - o to více pak budí obdiv, pokud se něco takového znovu objeví.
V loňském roce tak spatřila poblíž Domažlic světlo světa opravdu velice zajímavá stavba tohoto typu, dřevěný akvadukt, který převádí vodu náhonu Teplé Bystřice přes železniční trať 180 a zároveň umožňuje přejet zmíněnou trať i cyklistům.
Pokud byste se tedy na kole ocitli v Domažlicích, nenechte si tuto zajímavost ujít. Dostat se tam je velmi jednoduché - pod Chodským hradem teče říčka Zubřina a proti proudu vede podél ní cyklotrasa č.3 směrem na Babylon. Myslím, že se nemůžete zmýlit.
|
Akvadukt - a jím umožněné přemostění železnice - je součástí mezinárodní cyklotrasy Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov. Dřevěná stavba nahradila původní akvadukt stržený v roce 1984. Je jedinou stavbou svého druhu v České republice - nikde jinde u nás nemůžete vidět vodní tok křížící se mimoúrovňově s železniční tratí. A nikde jinde také nemůžete podél vody proudící v dřevěném akvaduktu jet na kole.
Starý akvadukt dosloužil v roce 1984, kdy musel být stržen pro všeobecnou zchátralost. Od té doby museli cyklisté jezdit namáhavě "přes kopec" nebo riskovat a jet po mezinárodní silnici č.26. Novému akvaduktu prý nebyla nakloněna správa železnice; nakonec se ale dílo podařilo a nový akvadukt byl postaven o 64 cm metru výše, než byl ten původní - aby nebránil výhledové elektrifikaci trati 180.
 |
 |
Nová stavba nabízí širokou lávku pro cyklisty, oddělenou od proudící vody tak, aby ji cyklisté mohli bez problému pozorovat. Proč vlastně je voda tudy a tímto způsobem vedena? Jedná se totiž o 16 km dlouhý kanál Teplé Bystřice (z toho 8 km v umělém náhonu), který od roku 1571 přiváděl do Domažlic vodu z nadmořské výšky 920 m (přitom převáděl vodu z povodí Dunaje do povodí Labe) a původně sloužil k napájení osmnácti (!) domažlických mlýnů a příkopu městského opevnění. Ono se to nezdá, ale touto cestou bylo prý přiváděno obyvatelům Domažlic 5 milionů litrů vody denně. V roce 1862 byl náhon přerušen výstavbou železniční trati Furth im Wald - Plzeň, proto musela být voda převedena přes trať kovovým akvaduktem. Ten byl, jak již víme, v roce 1984 stržen. Tehdejší ČSD se původně zavázaly, že budou o akvadukt pečovat na své náklady. V roce 1985 od tohoto závazku ustoupily a ani tehdejší národní výbor v Domažlicích se o stavbu nechtěl starat, protože do města už tehdy putovala voda z jiných zdrojů. Trvalo tedy čtvrt století, než se technická památka znovu zrodila.
Nový akvadukt je také zřejmě jediný v ČR, který má dřevěnou konstrukci. Akvadukty se dříve stavěly většinou z kamene nebo betonu. Zde tvoří nosnou konstrukci dva lepené dřevěné nosníky délky 24 metrů, mezi nimiž je ocelová vestavba s lávkou i vodním korytem.
Ještě je tu jedna zajímavost - při stavbě nového přemostění byly nalezeny zbytky potrubí, naznačující, že dřívější akvadukt byl využíván pro zbrojení parních lokomotiv vodou.
 |
 |
Z akvaduktu lze sledovat místo, kde z hlavní železniční trati 180 odbočuje trať 184 směrem na Trhanov, Klenčí pod Čerchovem a dále až do Plané u Mariánských Lázní. Na obrázku vpravo dole jde hlavní trať 180 levým obloukem, trať 184 odbočuje vpravo. Je tu krásně vidět zabezpečení odbočky tzv. odvratnou kusou kolejí. Pokud je cesta postavena pro průjezd hlavní tratí, je nechtěnému vjetí železničního vozidla z vedlejší trati zabráněno tím, že je pro něj nastavena výhybka na odvratnou kolej.
 |
 |
Díky překlenutí železniční trati mostem akvaduktu se vytvořila zajímavá možnost projet trasu z Domažlic na Babylon poměrně nenáročným terénem a také mimo hlavní komunikace i pro rodiny s malými dětmi.
Ještě si řekněme, že celková délka přemostění je 34 metrů (bez nájezdových ramp 24 m) při šířce 4 m - a přestože je konstrukce z větší části dřevěná, je její životnost vypočtena na sto let. Náklady na vybudování dosáhly čtyř milionů Kč.
 |
 |
Vlk Samotář
Zpět na stránky Jak jde život tu i onde...
