Zeppeliny - létající legenda

Čas od času můžeme nad svými hlavami spatřit majestátně plujícího obra – vzducholoď. V dnešní době se využívají spíše jako propagační poutače, někde i příležitostně k vyhlídkovým letům. Vzducholoď je hlavním aktérem v dobrodružném příběhu pěti pražských kluků, kteří odletí z Jubilejní výstavy v roce 1891 řiditelnou vzducholodí až na exoticky ostrov uprostřed oceánu – což je stručný děj výborného fantasticko-romantického filmu Karla Zemana Ukradená vzducholoď (1966), na motivy románu Jules Vernea.

Zlatý věk vzducholodí nastal začátkem 20.století

Prvním konstruktérem těchto létajících lodí - zeppelinů - byl hrabě Ferdinand Adolf August Heinrich von Zeppelin (8.7.1838 Constance - 8. 3. 1917 Charlottenburg). Hrabě von Zeppelin byl původně aktivní důstojník. V roce 1891 opustil jako generálporučík kavalerie vojenskou službu, a věnoval se cele projektu řiditelné vzducholodi doutníkového tvaru s pevnou konstrukcí. Touto myšlénkou se zabýval již od roku 1873, kdy se dozvěděl o nutnosti vzdušné dopravy v německém poštovnictví. Spolu se svým spolupracovníkem inženýrem Theodorem Koberem vymysleli základní konstrukci stroje: pevná hliníková kostra, hermeticky izolovaná oddělení, aerodynamický tvar, dvě kabiny a oddělené motorové gondoly.

Stavba prvního stroje byla započata roku 1899. První pokusný let LZ 1 se uskutečnil 2. července 1900. Po třetí plavbě se na další experimenty už nedostávalo peněz a vzducholoď byla rozebrána. Roku 1906 poprvé vzlétla LZ 2, o rok později LZ 3 a roku 1908 LZ 4. Ta byla již vyrobena společností Luftschiffbau-Zeppelin ve Friedrichshafenu. Stroj byl nabídnut německé armádě, ale při letu 6. srpna 1908 došlo u Echterdingenu ke katastrofě a vzducholoď shořela. Když se zdálo, že spolu se vzducholodí definitivně shořely i všechny další Zeppelinovy plány, byla zorganizována lidová sbírka, která vynesla závratnou částku šest a čtvrt milionu marek. Vývoj vzducholodí se znovu naplno rozběhl a Zeppelinův koncern se brzy stal jednou z nejsilnějších kapitálových společností v předválečném Německu.

Mezi lety 1900 až 1938 bylo postaveno 119 Zeppelinů.

Zeppeliny nad Anglií

Za první světové války sloužilo 42 zeppelinů v pozemní armádě a 72 v námořnictvu. Prováděly průzkumné lety, podílely se na bombardování Paříže i Londýna a lámaly ve vzduchu všechny rekordy: LZ 55 dosáhla výšky 7600 metrů, LZ 59 překonala trasu mezi Bulharskem a Súdánem a zpět bez mezipřistání, LZ 120 vydržel ve vzduchu bez přistání 101 hodin.

Nejslavnější éra zeppelinů spadá do let 1928 až 1937, kdy byly nasazeny do přepravy poštovních zásilek z Evropy do Ameriky. LZ 127 Graf Zeppelin a LZ 129 Hindenburg vykonaly celkem 653 letů, z toho 181 přes severní nebo jižní Atlantik. Dopravily při nich 49 tun pošty a více než 16 000 cestujících. Tehdejší Československo zeppeliny nikdy nevlastnilo.

Katastrofy zeppelinů

Tyto viditelné úspěchy byly však provázeny i četnými neúspěchy. Zeppeliny nikdy nebyly zcela bezpečné, jejich kariéru většinou ukončila nehoda nebo jiná katastrofa:

• První německý zeppelin LZ 1 při svém prvním letu 2.července 1900 musel po 18 minutách nouzově přistát. Také druhý let 17.října musel být po téměř hodině pro závadu na motoru přerušen, neboť mechanik omylem nalil do nádrže místo benzínu destilovanou vodu. Po třetím 23 minutovém a posledním čtvrtém letu trvajícím 77 minut šla vzducholoď do šrotu.
• LZ 2 byl při svém prvním a zároveň posledním letu totálně zničen. Kvůli závadě na motoru se stal neovladatelný a musel nouzově zakotvit. Po vichřici z něj zbyla jen kostra.
• LZ 4 při své cestě ze Štrasburku k Bodamskému jezeru byl nucen nouzově přistát a shořel za bouřky.
• LZ 5 ztroskotal během bouře u Weilburgu na lavině a byl rozebrán.
• LZ 6 shořel v hangáru, když se strojníci pokoušeli čistit gondolu benzínem.
• LZ 7 byl přinucen při svém druhém letu k nouzovému přistání v Teutoburském lese, po němž už nebyl k užitku.
• Při výjezdu z hangáru se LZ 8 nárazem větru těžce poškodil. Jako vrak nebyl k potřebě a byl rozebrán.
• Po roce provozu LZ 10 narazil do zdi hangáru a shořel.
• LZ 11 se při vjezdu do hangáru rozlomil a byl rozebrán.
• LZ 14 se za bouře potopil se 14 muži na palubě v Severním moři.
• LZ 15 byl při nouzovém přistání totálně zničen.
• Z nevyjasněných příčin LZ 18 explodoval ve vzduchu, všech 14 členů posádky zahynulo.
• Kvůli úniku plynu musel LZ 20 nouzově přistát a pak jej Rusové demontovali.

Z těchto prvních dvaceti zeppelinů dosloužilo a bylo pro opotřebování vyřazeno pouhých 6. Všechny ostatní byly zničeny při nehodách nebo civilních katastrofách. Ani v dalších letech nebyly zeppeliny ušetřeny nehodám:

• V srpnu 1921 se anglická vzducholoď R 38 rozlomila během zkušebního letu – 44 mrtvých.
• V únoru 1922 se italská vzducholoď Roma zřítila v USA, kde byla zakoupena – 34 mrtvých.
• Prosinec 1923 se francouzská vzducholoď Dixmude (LZ 114) zřítila do Středozemního moře – 52 mrtvých.
• V dubnu 1930 se za bouře zřítila do moře americká vzducholoď Akron – 73 mrtvých.
• Anglická vzducholoď R101 v říjnu 1930 naradila do hory – 44 mrtvých.

A potom přišel 6. květen 1937, když se německá vzducholoď LZ 129 - Hindenburg při přistávacím manévru v americkém Lakehurstu vzňala a shořela. Ačkoliv si tato katastrofa vyžádala méně obětí než ty předchozí – zemřelo „jen“ 36 lidí – teprve po tomto neštěstí lety zeppelinů skončily. Jistou zásluhu na tom měla i ta skutečnost, že havárie byla nafilmována a proletěla ve filmových týdenících celým světem. Většiny z těchto katastrof se však již tvůrce zeppelinů naštěstí nedožil.

Zeppeliny se vrací

Od roku 2000 slaví vzducholodě v Německu senzační comeback. Zeppelin NT (Neue Technologie) je dlouhý 75 metrů, vysoký 17 m a je naplněn více jak osmi miliony litry helia. Na speciálním rámu je kabina, kormidla ve tvaru obráceného „Y“ a tři motory o výkonu 200 koňských sil - dva z nich po stranách a třetí na přídi vzducholodi pro kontrolu bočního pohybu Tento nový model - létající kolos, který může dosáhnout rychlosti až 130 km /h. se stal populárním již od prvního letu.

Vzducholoď Zeppelin NT společnosti Deutsche Zeppelin Reederei GmbH ve Friedrichshafenu vzlétá s turisty na palubě na hodinové vyhlídkové lety nad Bodamským jezerem. O lety jeví zájem i vědecké instituce. Evropská unie například financuje dva projekty určené k mapování zastavěných oblastí a k hledání pozemních min.

Muzea vzducholodí

• ZEPPELIN - MUSEUM v Meersburgu bylo otevřeno v roce 1989 a představuje v expozici „Muzeum nebe“ epochu legendárních létajících strojů
• AERONAUTICUM Nordholz Deutsches Luftschiff- und Marine-flieger Museum bylo otevřeno 6.května 1997 - na den přesně šedesát let po katastrofě Hindenburgu.
• ZEPPELIN MUSEUM bylo otevřeno v roce 1996 v „rodišti“ zeppelinů ve Friedrichshafenu. Na 4000 m² výstavní plochy je vystavena kromě jiného i atraktivní 40 metrů dlouhá vzducholoď LZ 129 Hindenburg - je to rekonstrukce podle originálních plánů.

Hrabě von Zeppelin:
 „Cokoli si umíte představit ve své fantazii, dokážete vytvořit i ve skutečnosti.“

Zpět na Milníky v řece času

VEZA