V roce 1917 ruští bolševici v čele s Vladimírem Iljičem Leninem svrhli prozatímní vládu Alexandra Kerenského a nastolili vládu Sovětů.
Výstřel z křižníku Aurora odstartoval Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Co obnášela a jaké byly její následky si každý může najít v učebnicích dějepisu.
Pozn. – existuje i verze, podle které “revoluce” probíhala naprosto pokojně a v normálně žijícím Petrohradu by si toho dne nikdo ničeho snad nevšiml, kdyby nebylo slavně dobyto skladiště lihovin. Pak už ovšem nabraly události na dramatičnosti. Aurora svým výstřelem nic nezahájila, vystřelila si až někdy během večera.V každém případě je nutno si tuto tragickou dějinnou událost připomínat, aby byla mementem pro budoucí, neboť se podepsala na dějinách i našeho národa a byla vzorem budování komunistické společnosti dlouhých jednačtyřicet let let.
(Pozn. Ještě k Auroře. Pro ty z vás, kdo již neprošli výukou Ruštiny na všech stupních škol – slovo aurora znamená “jitřenka”. Slyšíte v tom to slovo “aura”? Spíše by to mělo být víceslovně opsáno jako “jitřní přísvit” nebo tak nějak. No, ale škarohlídům a nepřátelům dějepisu tím otvíráme prostor k úvahám o mystičnosti celé akce – když do toho zasahuje ta aura…souvislost s Leninovou pleší a dobře viditelnou aurou kolem ní, prý barvy rudé… Zlí jazykové také tvrdí, že aurora je zlobný výkřik hanáckého budovatele ropovodu, jemuž právě spadla na nohu trubka (au, róra!). Ale těm moc nevěřme.)
Narodil
se 22.dubna1870 jako Vladimír Iljič ULJANOV v
Simbirsku (později Uljanovsk) v rodině školního
inspektora.
Již jako student práv na univerzitě v Kazani se roku 1887 zúčastnil revolučního vystoupení studentů, za což byl poslán do vyhnanství. Studium ukončil roku 1891 externě na univerzitě v Petrohradě.
Po čtyřletém pobytu v Samaře (později Kujbyšev), odešel do Petrohradu, kde se jako profesionální revolucionář věnoval výhradně revoluční činnosti. Roku 1895 spoluzaložil v Petrohradě Svaz boje za osvobození dělnické třídy a stal se vůdcem jejího militantního křídla (v roce 1903 se začal používat název Bolševici).
Od roku 1900 pobýval v exilu - střídavě v Německu, Belgii, Francii a Anglii. Po vypuknutí revoluce se v revoluce 1905 se vrátil do Ruska a po její porážce se uchýlil zpět do exilu.
Pozn. – před několika lety jsem viděl na ostrově Capri místa, kde byl V.I.L. “ve vyhnanství”. No teda… takovou dovču by mu leckterý profi-politik dneška mohl jen a jen závidět.
V období 1912 - 1914 už zcela oddělil bolševické křídlo strany. Založil bolševický deník Pravda. Během 1.světové války žil ve Švýcarsku, odkud se po únorové (alias březnové) revoluci v roce 1917 vrátil jako placený německý agent - s cílem narušit bojeschopnost ruské armády - do Ruska.
Po nezdařeném pokusu o komunistický puč v červenci 1917 emigroval do Finska. V říjnu (alias listopadu) již ale vedl s L.D.Trockým v Petrohradě povstání, které svrhlo prozatímní vládu.
Lenin poté stanul v čele další prozatímní vlády lidových komisařů, kterou vedl až do své smrti.
(Pozn. – i zde by se dalo spíše říci prozatímní smrti, protože báťuška Lenin stále nebyl pohřben do syré ruské mátušky země, ale nadále straší naše současníky v mauzoleu u zdi Kremlu. Nenechte se v této souvislosti svést řečičkami naftových magnátů, že Rusko nalezlo v těchto místech ropu a bude ji zde těžit nadnárodní společnost Maus-Oleum.)
Byl zakladatelem totalitního systému, který byl mylně připisován až jeho následovníku J.V.Stalinovi.
Zemřel 21.ledna 1924. Asi víte na co, ostatně jak se zdá, syfilis mělo mnoho Velkých Vůdců.
Zpět na Milníky v řece času
VEZA