 |
V Britských listech vyšel zajímavý článek, který díky sto let starému svědectví přináší nový pohled na příčinu zkázy luxusního britského parníku RMS Titanic.
|
Pozn. -- Zkratka RMS neboli Royal Mail Steamer (někdy též Steam-ship či jen Ship) - znamená královský poštovní parník, tedy loď, které se dostalo díky rychlosti a spolehlivosti té cti, že mohla převážet zásilky pro Royal Mail - královskou poštu.
Vyplývá to z nové knihy, podle níž si posádka Titanicu včas všimla ledovce na obzoru a mohla se mu vyhnout. Namísto toho do něho najela plnou parou v důsledku chyby kormidelníka, který zabočil namísto od ledovce směrem k němu. I tehdy bylo možno cestující a posádku zachránit, kdyby loď zůstala na místě. Loď se však po proděravění rozjela plnou parou vpřed a tím nabrala dírou vodu.
Tyto informace byly nyní zveřejněny téměř 100 let po katastrofě Titanicu. Dosud je utajovala rodina nejvyššího přeživšího důstojníka z Titanicu. Druhý důstojník Charles Lightoller utajil tyto chyby při dvou vyšetřováních na obou stranách Atlantiku, protože se obával, že by to vedlo k bankrotu jeho námořní společnosti a jeho kolegové by přišli o zaměstnání.
Ke kormidelníkově chybě došlo prý proto, že v roce 1912 docházelo v námořní dopravě k obrovským změnám, protože lodě přecházely od plachetnic k paroplavbě.
Znamenalo to, že existovaly dva různé systémy kormidlování lodi a dva různé systémy povelů. Povely v obou systémech byly opačné. Povel, který podle plachetnicového systému znamenal "Otočit kormidlem doprava" podle paroplavebního systému znamenal "otočit kormidlem doleva.
Když byl ledovec poprvé spatřen ve vzdálenosti tří kilometrů, kormidelník dostal příkaz, aby loď otočil doleva, ale namísto toho ji otočil doprava. I když mu bylo okamžitě nařízeno, aby chybu napravil, bylo už pozdě a loď narazila do ledovce.
Po protržení otvoru do lodi plula dál loď kupředu, což ji zavalilo vodou a znamenalo to, že se potopila o mnoho hodin dříve, než by k tomu došlo jinak.
Lightoller, jediný přeživší důstojník, který věděl přesně, co se stalo, to skryl před světem, protože se rozhodl hájit čest svého zaměstnavatele, námořní společnosti White Star Line.
 |
Charles Lightoller je stojící druhý zleva; kapitán Smith je druhý zprava mezi sedícími
Druhý důstojník Charles Herbert Lightoller byl neuvěřitelný dobrodruh. I mezi ostřílenými námořníky byl považován za tvrdého muže. Již ve třiadvaceti letech získal kapitánský patent. Zažil požár na moři, ztroskotání na pustém ostrově, v době zlaté horečky vozil zlatokopy na Aljašku, v době búrské války se ostře postavil na stranu Búrů. Své sestře, která jej považovala za sebevraha, řekl, že "moře není natolik mokré, aby se v něm utopil". Měl pravdu, jako jediný starší důstojník katastrofu Titaniku přežil.V I.světové válce sloužil ve vojenském námořnictvu a získal hodnost fregatního kapitána.V roce 1940 se proslavil tím, že spolu se svým starším synem převezl na své dvacetimetrové jachtě 130 anglických vojáků z okupované Francie až do Anglie, přestože na ně po celou cestu útočila německá letadla. Lightoller zemřel 8.prosince 1952 ve věku 78 let. (zdroj ...)
Že může nastat téměř neuvěřitelná sitace, kdy zdánlivě jednoznačný povel je interpretován zcela opačně, potvrzuje i vyprávění legendárního českého kapitána Freye ze stránek Historie námořní plavby. Shodou okolností jsem se tam nedávno dostal k této zajímavosti, která se mi v souvislosti s novou teorií o příčině zkázy Titanicu hned vybavila.
Roku 1932 si firma Baťa ve Zlíně pořídila loď Little Evy.
Jejím úkolem mělo být zajišťování přepravy surovin pro závody ve Zlíně a
současně propagaci vlastních výrobků v cizině. A jak zmatení povelů málem
zapříčinilo její zkázu, o tom vypráví její tehdejší kapitán Jakub Frey:
Little Evy – říkali jsme jí Evička – byla malá lodička o 600 tunách, která samozřejmě měla parní stroj a neměla elektřinu. Proto také neměla radiostanici. Místo elektrikáře, jak jsme na něj zvyklí na dnešních lodích, byl na Little Evy lampář. Ten čistil lampy, knoty, cylindry, vytahoval večer na stožár poziční světla. V kabinách se svítilo petrolejkami, uhlím se topilo v obyčejných kamnech nejen v kuchyni, ale všude. Také při kormidlování byl nutný parní stroj. Můstek byl odkrytý, kdepak střecha a stěny. Nad hlavou jsem měl jedině oblohu.
S touto lodí jsme měli v Kielském kanálu malér. Já měl službu do půlnoci, Klos od půlnoci. Loď řídil povinně v Kielském kanálu lodivod. Proti nám plula, rovněž pod vedením lodivoda, sovětská loď Berezina. V té době ještě měli Angličané rozdílné komando. Když Angličan řekl "starboard", tak chtěl, aby mu šla loď doleva.
Když řekl Němec "starboard", chtěl, aby mu šla loď doprava. A pro tyto nevyjasněné pojmy vlastně došlo ke kolizi. Lodě pluly proti sobě a na té sovětské, která delší dobu nikoho nepotkala, seděl lodivod a viděl naše světla, ukolébán klidem, až v poslední chvíli, a zapomněl, že dává rozkazy anglicky. Řekl kormidelníkovi Bereziny "starbord" a ten to otočil přesně na opačnou stranu, než chtěl lodivod.
V kanále se někdy stává, že nejede-Ii lod' středem, vytvoří u břehu val vody, který tlačí plavidlo na jednu stranu vpředu a na druhou na zádi. Lod' vlastně dostane smyk. A k tomu došlo když chtěl lodivod zachránit situaci. Berezina se otočila napříč kanálem. Představte si, že byla tak desetkrát větší než my!
Lodivod poslal Klose, aby honem před srážkou hodil kotvu. Ten ještě duchapřítomně křikl větrákem na přídí na spící strojní posádku, aby vyběhla, čímž ji vlastně zachránil, protože na přídi pak byla jen spleť plechu a postelí. Ale jinak se nám nic nestalo. Voda nevnikla do lodi dále, než právě ke kolizní přepážce. Ani náklad nebyl poškozen. Soud přiřkl veškerou vinu druhé lodi, takže firmě byla vyplacena náhrada škody. A navíc se Little Evy v tom stavu po havárii podařilo prodat.
 |
Loď Little Evy; na obrázku vpravo je kapitán Jakub Frey
Vlk Samotář (JL)
Zpět na Milníky v řece času
