Tajemství urozeného hvězdáře

V posledních měsících se opět rozvířily spekulace o příčině smrti věhlasného rudolfínského astronoma a alchymisty Tycho Braha, který nečekaně náhle skonal v roce 1601, pouhé dva roky po svém příjezdu ke dvoru císaře Rudolfa II. do Prahy. Jeho ostatky od té doby spočívají pod krásným náhrobkem v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze.
Otazníky vyvolává žádost dánských historiků o opětovnou exhumaci ostatků jejich slavného rodáka. Odvolávají se na vzorky vousů a vlasů, odebraných při minulé exhumaci. Ty prý obsahují stokrát více rtuti, než je u dospělého muže běžné a tak se domnívají, že příčinou smrti mohla být otrava chloridem rtuťnatým. Historik Peter Anderson totiž nedávno zjistil, že o Brahův život usiloval jeho vzdálený příbuzný švédský šlechtic Erik Brahe.

Stručně si připomeňme několik významných událostí z jinak velmi bohatého osobního života Ticho Braha. Jeho význam pro lidstvo si pak můžete najít na nespočetných webových stránkách, věnovaných tomuto významnému vědci.

Tyge Ottesen Brahe se narodil 14. prosince 1546 v tehdejším dánském Knudstrupu jako prvorozený syn Steena Ottesena Brahe (1517 - 1571) a Beaty Clausdatter Bille (1526 - 1605). Rodina patřila k nejstarším šlechtickým rodům a mezi jejich předky patřili dva dánští králové a jedna světice.
Když Beata v roce 1547 porodila další dítě, chlapce Steena (celkem měli 12 dětí), "unesl" Tygeho jeho bohatý strýc Jorgen Brahe na své sídlo v Tostrupu. Tento únos však byl předem domluven mezi otcem a strýcem, který ačkoliv byl ženat s Inger Oxe, vlastních dětí neměl. V sedmi letech (1553) začal Tyge studovat na latinské škole a jeho jméno Tyge se změnilo v latinské Tycho. Strýc jej v té době adoptoval za vlastního, aby měl dědice.
V roce 1559 odjíždí Tycho do Kadaně, kde na univerzitě studuje rétoriku a filozofii. Ovšem daleko více než nad knihami ho bavilo trávit večery pozorováním hvězdné oblohy. A tak se stalo, že 21. srpna 1560 vypozoroval částečné zatmění slunce a to jej tak ovlivnilo, že se chtěl astronomii věnovat naplno. V roce 1561 vydává o tomto jevu svůj první spis. Avšak strýci se tato jeho záliba nezamlouvá a posílá jej v roce 1562 - teď už s dozorcem společníkem - na lipskou univerzitu studovat práva. A tak Tycho přes den studuje a po nocích se věnuje pozorování hvězd a studiu astronomie. V roce 1563, když pozoroval konjunkci Jupitera a Saturna zjistil, že astronomické tabulky neodpovídají jeho pozorování. Kupuje si přístroje a již systematicky pozoruje oblohu a jako astronom-amatér koriguje a opravuje řadu chybných do té doby známých zjištění.
V roce 1565 tragicky umírá jeho strýc. Tycho dědí jeho majetek, ihned opouští práva i Lipsko a vrací se domů k otci. V dubnu 1567 se vydává na cesty a studuje alchymii, astronomii, astrologii a lékařství na univerzitách v Rostocku, Augsburgu, Basileji a Freyburgu.

Město Rostock se stává dvacetiletému studentu osudným. Na předvánočním večírku 10. prosince roku 1566 u profesora Lucase Bacmeisterse se dostává do sporu s dánským šlechticem (prý svým vzdáleným bratrancem) Manderupem Parsbergem. Spor (vlivem vypitého alkoholu) vrcholí vyzváním na souboj. K němu dochází 29. prosince okolo sedmé hodiny ranní a Parsberg při něm rapírem utne Brahemu horní část ušního boltce a půlku nosu.
Brahe si nechává zhotovit nosní protézu ze slitiny stříbra a zlata a tělovou barvou si ji přetírá. Dá se říci, že tento handicap mu v životě nečinil žádné potíže.
(Tento tělesný defekt se stal i důležitým prostředkem identifikace jeho pozůstatků při antropologickém průzkumu v roce 1901 v Týnském chrámu.)

Tím ale nepřátelství mezi oběma pány nekončí, a tak se do něj nakonec vkládá i dánský král Christián IV. Kdo se chce dozvědět více, může se zde podívat na stránky věnované souboji - ovšem jsou v angličtině.

Z Tychona Braha se díky jeho cestování po Evropě stává známá osobnost. Jedním z prvních "úspěchů" založených na astronomii bylo i to, že na základě zatmění Měsíce předpověděl smrt tureckého sultána Sulejmana Nádherného. (Ten v roce 1566 padl v boji o maďarské město Szigetvár.)
V roce 1570 se urychleně vrací domů na Knudstrup k otci, který 9. května 1571 umírá. Brahe opět dědí a s pomocí strýce Steena Clausen Billea staví observatoř a chemickou laboratoř na zámku Herrevad v provincii Schonen.

V současné době se jedná o území na jihu Švédska. Bývalý cisterciácký klášterní areál byl v 16. století přestavěn na zámek Herrevad. Ten je využíván v současné době jako hotel.

V observatoři zámku Herrevad pozoruje roku 1572 souhvězdí Cassiopeia a spatřuje v něm úplně novou hvězdu, jasnější než je Venuše. Brahe netuší, že je jedním z prvních lidí v dějinách lidstva, kteří měli to štěstí a spatřili na vlastní oči supernovu. Poprvé užívá pro pojmenování hvězdy latinského výrazu Nova ve svém spisu De Stella Nova (O nové hvězdě), jež se pak ujímá v astronomickém slovníku. Svými pozorováními dalších devíti nejjasnějších hvězd se stává jednou z největších uznávaných kapacit astronomie v Evropě.

Ikdyž neustále cestuje a přednáší na evropských univerzitách, seznamuje se a udržuje vážnou známost s neurozenou měšťkou, dcerou pastora v Kagerodenu, Kirstine Barborou Jörgensdatter. Ta se později stává jeho životní družkou a v letech 1573 až 1585 se jim narodí osm dětí.

Téměř celý život se těšil zájmu bohatých mecenášů z řad šlechty. Král Frederik II. se ve svém volném čase věnoval astronomii a astrologii a tak měl pro Braha pochopení i finance. V roce 1576 mu určil mu roční důchod pět set tolarů a daroval mu pro jeho pozorování a vědecká bádání na ostrově Hven zámeček Uraniborg. Ten však přestal prostorově precizním pozorováním vyhovovat a tak v roce 1586 začal na ostrově budovat královský stavitel Hans van Steenwinckel Starší novou a větší observatoř, kterou Brahe pojmenoval latinsky Stellaburgi (dánsky Stjerneborg) - Hvězdný zámek.
Není bez zajímavosti, že mu ve všem jeho pozorování a bádání od roku 1573 pomáhala jeho mladší sestra Sophie Brahe (1556 - 1643), dnes známá dánská astronomka. Proti všem konvencím té doby to byla samostatná žena, která asistovala bratru při pozorováních a sestavila z nich katalog Stellae fixae.

Jednadvacet let Brahe observatoř zveleboval, bádal zde, psal a tisk o svých pozorováních knihy - až smrt krále Frederika II. (1588) udělala všem jeho dalším plánům konec. Jeho nástupce král Christian IV. byl v té době ještě dítě a za něj Dánsku vládli čtyři regenti. Jeden z nich byl Brahovým  přítelem, takže astronom byl dál finančně královským dvorem podporován. Až roku 1597 mu byla odejmuta královská penze a Brahe z nějaké nám neznámé příčiny upadl v nemilost dvora.

Traduje se však o něm, že měl zvláštní povahu a byl arogantní. Dostával se do sporu se svými poddanými a i církev mu vytýkala, že se neúčastní Večeře Páně. Dost mu přitížily i jeho rodinné poměry - není známo, že by se s neurozenou dívkou oženil, o jejich vztahu se však píše jako o legalizovaném. Rozpory měl i se svými žáky; kdy například jednomu přislíbil svou dceru a vzápětí slib zrušil. Hádka o dceru se přenesla až na akademickou půdu a Brahe měl z ostudy kabát. Bylo o něm známo, že hádky co vyvolával skoro pokaždé prohrál. Byl to patrně velice složitý člověk.

Brahe s rodinou opouští Hven, jede nejdříve do Rostocku a v říjnu 1597 pokračuje v cestě do německého Wandesburgu (Wandsbeker) u hanzovního města Hamburgu. Zde na zámku je až do září 1598 hostem svého příznivce knížete Heinricha Rantzau - k dispozici má zámeckou věž coby svoji observatoř.
Tohoto září se totiž vydává Brahe se svými syny a studenty na cesty po Evropě. Seznamuje se s Tadeášem Hájkem z Hájku, který jej zve do Čech.
V roce 1599 se na pozvání císaře Rudolfa II. Brahe s rodinou stěhuje do Prahy.

Císař Rudolf II. byl sice známým mecenášem astronomů, astrologů a alchymistů, dostat se do jeho přízně se ale podařilo jen vskutku vyvoleným. Tychonu Brahe se to povedlo a císař mu ihned nabídl místo dvorního matematika a astronoma s penzí tři tisíce dukátů plus zámek v Benátkách nad Jizerou, kde měl pro císaře vybudovat observatoř. Bohužel zrovna však císař neměl na úpravy zámku finance...
Brahe dostal k dočasnému ubytování své rodiny dům na Pohořelci poblíž Pražského hradu. Měl zde i prozatímní pozorovatelnu a mohl k pozorováním využívat i královský letohrádek Belveder.
V únoru 1600 přijel na jeho pozvání do Benátek německý astronom, astrolog a matematik Johannes Kepler a stal se na krátký čas jeho asistentem. Brahe měl v úmyslu na benátském zámku vybudovat astronomický komplex podobný tomu na Hvenu, avšak  marně čekal na své přístroje. Ty za ním do Benátek po Labi vůbec nedorazily, protože uvízly na lodi v Magdeburgu.
Do dnešní doby se v Praze dochovaly pouze dva hvězdářské přístroje, o nich se můžeme domnívat, že je Brahe používal. Velkou cenností z Brahovy pozůstalosti je jeho rozsáhlá knihovna, obsahující kromě jiných písemností i astronomovy autentické poznámky a autogramy v knihách. Celý soubor je uložen v Národní knihovně v pražském Klementinu.

Brahe zemřel nečekaně 24. října 1601 v domě na Pohořelci. S velkou okázalostí a po smuteční řeči přítele doktora Johanna Jessenia byl uložen do hrobky v chrámu Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze.
Po smrti manžela koupila Kirstine v Čechách dům, kde ještě tři roky - až do své smrti - žila. Pohřbena byla k manželovi do společné hrobky, jíž zdobí překrásný pozdně renesanční náhrobek.

V roce 1901 proběhl archeologický průzkum hrobky. Byly odebrány vzorky textilií, vlasů a vousů. Antropologicky prozkoumané ostatky Tycho Braha byly v nové cínové rakvi uloženy zpět do původní hrobky.

Zkazky o tom, že mu praskl močový měchýř při pozorování zatmění Slunce nebo při císařské audienci jsou dnes vyvráceny, protože prasknutí přeplněného močového měchýře je prakticky nemožné. Dosud se předpokládalo, že Brahe se mohl neúmyslně otrávit sám při svých alchymistických a chemických experimentech nebo mu z nějakého důvodu selhaly ledviny. Není známo, že by ve svých pětapadesáti letech měl nějaké zdravotní potíže; byl to muž vysoký a silný, se sklonem k tloustnutí. Antropolog Matějka, který se zjištěním příčiny smrti před sto lety zabýval došel k závěru, že Brahe zemřel přirozenou smrtí v důsledku zánětu ledvin.

Nejdůvěryhodnější se zdá být verze týkající se tehdejší etikety, kdy host nemohl vstát od stolu dříve než hostitel. Tím tehdy byl Petr Vok z Rožmberka a u Braha, jež si nemohl odejít ulevit na záchod, došlo k předržení moči a patrně k otoku močových cest; ale příčinou mohl být i putující ledvinový kámen. Tyto případy dnešní medicína běžně řeší, ale v té době to byla jistá příčina úmrtí.

V devadesátých letech dvacátého století pražské Národní muzeum zapůjčilo do Dánska k výzkumným účelům část Brahových knírů. Na základě zjištěného množství rtuti a především pak zápisků v latinsky psané knize nalezené nedávno v archivu Královské knihovny ve Stockholmu, přichází historik Andersen s novou teorií o plánované vraždě, na které měli mít zájem jak příbuzní z rodu Brahe, tak i dánský král Christian IV.
O jakou knihu se jedná? Kniha vázaná v kůži je prý deníkem údajného vraha, jímž měl být na rozkaz krále šlechtic a vzdálený příbuzný Erik Brahe. Píše se v ní o přípravách odstranění Tychona Braha, popisovány jsou přípravné schůzky v Kodani. Do Prahy vrah přijel v dubnu roku 1601 a seznámil se zde s Tychonem Brahem. Poprvé se jej pokoušel otrávit 13. října při hostině, ale to se mu nezdařilo. V dánské verzi panuje dohad, že do plánů vraždy byl zasvěcen i Petr Vok z Růže, neboť právě on pořádal 13. října onen večírek. Je známo, že v té době byl Petr Vok velice zadlužený a potřeboval peníze...
Smrtelnou dávku chloridu rtuťnatého měl hvězdáři vrah podat na druhý pokus 23. října - následující den Brahe ve velkých bolestech zemřel.
Proč se historik domnívá, že na Brahově smrti měl zájem mladý král Christian? Příčinou by mohly být zprávy o někdejším milostném poměru mezi Brahem a jeho matkou královnou Sofií, které mu jistě byly osobně velice nepříjemné a které mohly ohrozit jeho pozici na trůně...

Kdo dnes ví, jak to vše tehdy bylo? Dánským historikům nedají otazníky okolo smrti slavného astronoma spát a chtějí s jistotou určit příčinu. V lednu proto oficiálně Dánsko požádalo o jeho exhumaci. Z české strany jí nic nebrání a tak je možné, že pokud jednání proběhnou rychle, mohli by badatelé získat povolení ještě tento rok.

Připomeňme si dvě významná místa, připomínající velkou osobnost astronomie:
Brahova observatoř Stjerneborg na ostrově Hven je v dnešní době volně přístupný návštěvníkům. Hven (Ven) čili Venušin ostrov patří dnes k švédskému území. Maličký ostrůvek se dá přejít za čtyřicet pět minut a je to oáza klidu a pohody. Uprostřed stojí hrad Uranienborg, který takto pojmenoval Brahe podle Uranie, antické bohyně vzduchu, země a astronomie, jejímž atributem je globus. Zde měl Brahe pozorovatelnu, což byly mimo jiné především ochozy s pozorovacími přístroji. Dále zde byla mechanická dílna na výrobu hvězdářských přístrojů, velká knihovna, tiskárna i výrobna papíru. Brahe byl na ostrově zcela soběstačný. Později přibyl i komplex Stjerneborg.

V dánském hlavním městě Kodani byla jejich slavnému rodáku věnována budova Tycho Brahe Planetarium, jež slouží popularizaci astronomie a kosmu od roku 1989.
Sláva Tychona Brahe se nebes dotýká a to doslova - jeho jméno nese jedna z planetek naší sluneční soustavy a jeden kráter na Měsíci.

Zpět na Milníky v řece času

VEZA