 |
 |
Kolik je mostů mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví? Někdo říká, že sedm, někdo že devět a jiní se zase diví, že jich je tolik. Faktem je, že mosty pomalu dosloužily a v současné době probíhá jejich rekonstrukce. Objízdná trasa přes dálniční most na R 10 ztrpčuje život místním obyvatelům a že se nad tím vším vznáší termín návštěvy papeže, který Starou Boleslav navštíví u příležitosti Svatováclavských slavností již v září tohoto roku. A teď do toho přišli archeologové ... a vykopali zbytky kamenného mostu.
|
|
Dnešní Svatováclavský areál na místě dávného přemyslovského hradiště na pravém břehu Labe a renesanční zámek na straně levé. Spojuje je celá řada mostů.
Mosty mezi Brandýsem a Boleslaví dnes kopírují jednu z nejvýznamnějších cest, od dávných dob směřujících z metropole českého státu přes někdejší přemyslovský hrad ve Staré Boleslavi dále k severovýchodu. Nebylo tak tomu vždy a přes hlavní tok Labe tu vedl brod. Ovšem stezka tu překonávala nejen Labe s jeho rameny, ale i jeho rozsáhlou zátopovou oblast v dnešním Hluchově. A tak se stavěly mosty a zpevněné cesty ... a po nich mezi oběma částmi dnešního dvojměstí kráčela Paní Historie.
 |
 |
Vlevo rytina z roku 1640. Nahoře, tedy na brandýské straně Labe je zámek nazývaný v té době Brandeys. Od něj vede dodnes stojící kamenný most přes rameno s mlýnem na ostrov, ze kterého pokračuje most dřevěný přes hlavní řečiště. Dřevěný most je dobře patrný na pozdějším vyobrazení vpravo.
V oblasti mezi Brandýsem a Boleslaví trnou stavebníci strachem před každým kopnutím do země. Je totiž pravděpodobné, že narazí na něco hodně starého, o co budou mít veliký zájem archeologové a obyčejný výkop se změní v sondu do historie. Ale to je samozřejmě dobře -- neboť archeologické bohatství tu má hodnotu nevyčíslitelnou; vždyť zdejší území je osídleno již déle než 1000 let.
Při rekonstrukcích "záplavového" mostu vedoucího od plavební komory Hluchovem přes tůň do Staré Boleslavi byly objeveny zbytky renesančního inundačního mostu. Tedy mostu, který vedl přes území potenciálně zplavované vodou rozvodněného Labe.
 |
 |
Staveniště přemostění slepého ramene Labe, kterému se tu říká prostě "tůň". Bývají tu často rybářské závody, ale teď asi ryby dostanou z toho ruchu psotník.
Most, který je dílem stavitele Mattea Borgorelliho byl postaven zřejmě v letech 1568 až 1572. Při rekonstrukci stržený současný most skrýval torza několika oblouků, vyklenutých z kvádrového pískovcového zdiva. Je patrné, že ve své době patřil k největším mostním dílům v Čechách. V dnešní době se tedy řadí k nejstarším silničním mostním stavbám u nás.
 |
 |
 |
Část oblouku na straně blíže plavební komoře
Objekt bude navržen na prohlášení kulturní památkou. Společnost ARCHEOCENTRUM Institut pro archeologii a památkovou péči středních Čech o.p.s, provádějící záchranný výzkum v ploše dotčené stavbou nového mostu, nevylučuje i další možná překvapení. V Hluchově, kde současná stavba probíhá, byl počátkem 20. století objeven jeden z největších pokladů mincí - stříbrných denárů z 10. století.
 |
 |
 |
Blíže Staré Boleslavi se zachoval dokonce celý oblouk
Podoba Labe, jak jej vidí pocestný dnes, je poměrně nedávná. A dá se jen spekulovat, kudy přesně řeka kdy tekla doopravdy. Říční niva je zde široká a Labe se tu vinulo četnými rameny a meandry -- jak lze ostatně dodnes vidět podle dochovaných tůní a slepých ramen. Archeologové předpokládají, že zde mohl bývat gotický kamenný most a ještě dříve mosty dřevěné. Není vyloučené, že jejich zbytky budou objeveny. K této snaze jim tedy opravdu upřímně držme palce.
 |
 |
 |
Dobře dochované zbytky zdiva; na velkém snímku je vidět šířka bývalého mostu - nebyla ani poloviční v porovnání se současným. Ale v dobách renesančních tu opravdu nejezdilo tolik aut, co dnes ... :-)))
Jako obvykle se řeší spory archeologů s investory a stavebníky. Není posláním těchto stránek řešit tyhle věci. Ovšem, pokud jde o zachování kulturního dědictví, pak by měly být priority jasné.
Ještě by se slušelo napsat pár slov o staviteli toho kamenného mostu. Matteo Borgorelli se narodil kolem roku 1510 ve Švýcarsku a zemřel v dubnu 1572 v Brandýse nad Labem. Národností Ital působil na území Čech, a jako architekt byl představitelem renesance. Po svém příchodu do českých zemí v roce 1540 vstoupil do služeb pánů Kunráta a Arnošta Krajíře z Krajku. V té době bylo podle jeho projektu na zámku v Brandýse nad Labem postaveno jedno z nejstarších arkádových křídel v Čechách. V Brandýse vystavěl v letech 1541–1542 kostel Obrácení sv. Pavla, což je první volně stojící renesanční kostel ve střední Evropě. Jeho dílem je i přestavba zámku v Přerově nad Labem. Kdysi se mi dostaly do ruky zprávy o archeologickém průzkumu zámku v Brandýse. V citacích z dobových zápisů se uvádějí i honoráře - kolik zlatých a za co dostal vyplaceno "mistr Mates" -- no a tím Matesem byl právě Matteo Borgorelli.
Je tu ale ještě jeden most. Ten dosud stojí a slouží. Je to ten železný most přes hlavní labské řečiště. Slouží již hodně dlouho -- a než byl postaven most pro R 10, nesl na svých zádech celou tíhu silniční přepravy na ose Praha - Mladá Boleslav. Na boleslavské straně je nenápadná tabulka, skoro neviditelná pod nánosem odlupujícího se laku -- píše se na ní EISENWERK ZOPTAU 1878. Pokud dobře počítám, je most starý již 131 let. Jsou snahy jej zachovat -- například jej snést a postavit na jiném, méně frekventovaném místě. Ono je to těžké ... stačí pár let a z všedních věcí se najednou stanou historické unikáty. Namátkou vzpomenu parní lokomotivy nebo kdysi tak úplně obyčejné autobusy Škoda 706 RTO. Nebýt pár nadšenců, nebylo by po nich dnes ani stopy. Nojo, ale stopadesátimetrový most se nedá schovat do stodoly jako autobus ... kdo ví, jak to s ním dopadne. A v dnešní době bych se ani nedivil, kdyby přes noc najednou zmizel ve sběru. A to by přece jen byla škoda ...
 |
 |
Kolika povodním již most odolal, těžko spočítat. Tabulka je těžko čitelná, ale letopočet 1878 na ní přečtete.
K té tabulce mi napsal čtenář S.Svoboda:
Eisenwerk Zoptau (správně Zöptau) jsou Železárny Sobotín v Jeseníkách.
Patřily průkopníkům železnic, bratřím Kleinům. Železárny zanikly po I.sv.válce.
Zda byl přímo tam vyroben i náš most nevím, spíše bude z Kladna (Kleinové měli
podíl i v Pražské železářské společnosti a v Sobotíně asi nebyla válcovna).
Pan Svoboda mi poslal i hezkou fotografii mostu z ptačí perspektivy -- z brandýských jezů -- a dva obrázky mostu při povodni v roce 2006. Porovnejte výšku pilíře ...
 |
 |
 |
Přeji dobrý den.
Dovolil bych si reagovat po dlouhé době od publikování na Váš článek na: http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/MOST_BOLESLAV.htm
Konkrétně tedy upřesnit informace o boleslavském mostu vyrobeném v železárnách v Sobotíně. V příspěvku pana Svobody byla vyslovena drobná pochybnost, zda most byl v Sobotíně skutečně vyroben, objevila se domněnka, že by mohlo jít o výrobek P.E.I.G. (Prager Eisenindustriegesellschaft) Kladno. Nuže skutečnost je následující, v Sobotíně byla i velká mostárna, takže není pochyb o tom, odkud most pochází. Jak bylo panem Svobodou podotknuto, železárny bratří Kleinů měly podíl na rozvoji železniční dopravy u nás, mj. se tam např. válcovaly i kolejnice, které, světe div se, lze v některých dopravnách nalézt i dnes, sice už jen zabudované jako hrany nákladních ramp nebo sloupky ohrazení, ale i tak. V příloze potom zasílám obrázek dalšího typu litinového výrobního štítku Železáren v Sobotíně ze sbírky.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Petr Eliáš
Přerov
 |
Uplynulo něco přes dva roky, starý železný most v Brandýse byl nakonec zcela stržen a nahrazen "moderním" betonovým. Ale objevil se jeden jeho malinko mladší bratčíček - i jemu je už úctyhodných 126 let - který stále ještě stojí a slouží. Čtenář Jiří Prášil mi napsal:
Ahoj,
nedávno jsem se motal kolem Dolního Smrčného a je tam most přes řeku Jihlavu, 49°19'18.482"N, 15°44'52.005"E od stejné firmy jako ve článku "Co skrýval staroboleslavský most".
Posílám fotku firemní tabulky zakomponoval jsem to do fotky mostu, bohužel jsem nepořídil kloudný snímek, někdy to snad napravím. :-)
Jinak most je natřen, v dobrém stavu, když ho voda nevezme, ještě poslouží. :-D
Jenom doufám, že se ta tabulka neocitne v něčí sbírce!!!
Jiří Prášil
Dolní Cerekev
 |
 |
Nejhůře dopadly zbytky kamenného mostu, o kterém jsem začal psát na začátku. Byly naprosto brutálně zavezeny zeminou a znovu tak na dlouhá desetiletí skryty lidským zrakům. Neuskutečnil se žádný ze záměrů tuto unikátní památku zachovat a zakonzervovat tak, aby návštěvníci města viděli, jak zruční byli naši předkové před několika sty lety. Je to ostuda pro město a pořádná facka kulturnímu dědictví.
Vlk Samotář
Zpět na Milníky v řece času
