Jindřišská věž bude po dlouhé době otevřena veřejnosti. Společnost, která si věž pronajala a provádí její náročnou opravu, zpřístupní i jeden z nejstarších zvonů, který bude součástí restaurace, která v Jindřišské věži vzniká.
Jindřišská věž měří 65,7 metrů a její historie sahá do 15. století. Zvon sv. Marie je z roku 1518, váží cca 600 kilogramů a je desátý nejstarší v Praze.
V září roku 2002 vyňali horolezci ze samého vrcholu věže - tak zvané makovice - dvě měděné dózy, které obsahovaly pamětní listiny, dobový tisk a mince. Tiskopisy z let 1879 a 1971 sem byly - dle tradice - uloženy při posledních rekonstrukcích. Co obsahuji?
Magistrátní
úředník - z dob panování císaře Františka Josefa I.
- Adolf Jedlička roku 1879 napsal: Léta páně 1801 v
noci ze dne 29. na 30. ledna byl neslýchaný vítr po celé
zemi, takže v některých krajinách se i poříkadlo
ujalo: anno I, když ten hrozný vítr byl.
Vítr tenkrát vážně poškodil i střechu Jindřišské
věže a jak Jedlička dále popsal, trvalo skoro 80 let, než
se podařilo sehnat peníze na její opravu.
Dále
informuje, že: v čele měst pražských co purkmistr stál
pan Emilian Skramlík, továrník a majitel domu, a knížetem
arcibiskupem pražským byl pan kardinál Bedřich kníže
ze Schwarzenbergu.
Při rekonstrukci věže v roce 1971 vložil jeden
z klempířů do makovice listinu, kde je psáno: Dnes je
práce opravdu hodně, doba dosti krutá, morálka špatná.
V Praze se staví podzemní dráha, dostavuje se Nuselský
most, podchody na Václavském náměstí... Ať přijdeš,
kam chceš, všude vše rozkopáno, rozestavěno. Snad
jednou bude vše v pořádku.
Schránky
s dokumenty se vrátí zpět na své místo v makovici ještě
do konce letošního roku. Kromě původních historických
k nim přibudou nové s aktuálními informacemi o nynější
rekonstrukci a zprávami ze současnosti. Mezi nimi se prý
určitě objeví i odkaz na nedávné katastrofické povodně.
Jak budou prostory ve věži využity? Zde je jejich předpokládané členění podle představ architekta:
3. dubna 1347 podepsal Karel IV. - císař
římský a král český - na Křivoklátě zakládací
listinu Nového Města pražského. Tento velkolepý
urbanistický záměr ve středověké Evropě nenacházel
obdoby.
Hlavními centry Nového Města se staly Dobytčí trh
(Karlovo náměstí), Koňský trh (Václavské náměstí)
a Senný trh (Senovážné náměstí).
V této době byly též vytyčeny Jindřišská a Vodičkova
ulice, které spojovaly všechny tři hlavní trhy. A právě
v Jindřišské ulici byl postaven již v polovině 14.
století farní kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty,
zvonice, fara a farní škola, založen hřbitov.
Historie Jindřišské věže sahá až
do 15. století, přesný záznam, kdy byla postavena,
neexistuje. Z historických záznamů lze odhadovat, že původní
dřevěná zvonice vyrostla v letech 1472 - 1476.
Nynější renesanční zvonice ze 70. let 16. století stojí
na místě tehdejšího hřbitova. Je postavená z kamene se
čtvercovým půdorysem s dvěma kordónovými římsami. Ve
zvonici je umístěn pozdně gotický zvon sv. Marie z roku
1518 od Bartoloměje z Nového Města pražského. Je prvním
z osazených zvonů, desátý nejstarší dochovaný zvon v
Praze - s váhou 597 kg a o průměru 101cm. Ve své největší
slávě byly ve zvonici čtyři zvony. Za celou svou
existenci bylo ve zvonici celkem 10 zvonů, z toho dva pukly
při bouřce, tři byly rekvírovány za 1. světové války
a tři byly rekvírovány za 2. světové války.
V době výstavby zvonice byly vyrobeny i věžní hodiny se
dvěma cimbály datované rokem 1577.
První obrazový záběr nové kamenné zvonice zobrazil Jan
Willeuberger, kreslíř a dřevorytec, již v roce
1600-1601.
![]() |
![]() |
V roce 1648 za obléhání Prahy Švédy byla zvonice využita obránci Prahy a tím silně poškozena. Zásadní opravy se zvonice dočkala až v roce 1878 - 1880.
Dlátovitý tvar střechy s nárožními věžičkami - dle návrhu arch. J. Mockera z r. 1874 - je pokryt břidlicí. Tato střecha a její unikátní krov se svou majestátní výškou 31, 86 m i samotná zvonice s celkovou výškou 65, 7 m patří k významným a charakteristickým dominantám Prahy. Věž je velmi dobře viditelná z Václavského náměstí.
Uvnitř starobylé kamenné památky řemeslníci budují dvoupatrovou kavárnu, restauraci, čtyři podlaží pro obchody. Práce začaly loni v listopadu. Spolykají 18 - 20 miliónů korun. Projekt vznikl před dvěma roky, kdy Správa majetku Pražského arcibiskupství a Římskokatolická farnost u kostela sv. Jindřicha požádaly realitní kancelář, aby našla vhodného nájemce, který by se postaral o nejnutnější opravy, údržbu a vhodné komerční využití. Církvi totiž chybí na rekonstrukci peníze. Nová společnost Jindřišská věž, s. r. o., získala Jindřišskou věž do pronájmu na čtyřicet let. V současné době se dokončuje vestavba.
Naším cílem je staletí uzavřenou věž zpřístupnit veřejnosti - konstatoval jeden z tvůrců projektu - Nesmíme nic vetknout do zdí. Železobetonová konstrukce na nosných sloupech je deset centimetrů od původní zdi. Kdyby nastal okamžik, že bychom chtěli odejít, konstrukce se zboří a věži se vůbec nic nestane.
Renovace se dočkají i hodiny, které momentálně nefungují. Stroj pocházející z roku 1949 pak bude přístupný k nahlédnutí veřejnosti. Zvon sv. Marie odborníci též restaurují a stane se součástí interiéru restaurace. Naposledy se rozezněl před válkou.
Venku směrem k Václavskému náměstí vznikne parčík se šesti vzrostlými stromy, lavičkami, před vstupem do věže bude zahrádka pro kavárnu. Ta pojme 40 - 50 lidí, do restaurace se vejde šedesát hostů. Nahoru bude možné dostat se jak po schodech, bude jich dvě stě, tak výtahem. Nové prostory budou otevřené od devíti hodin zhruba do jedné po půlnoci. Obchody si prodejní dobu rozhodnou samy.
Klub za starou Prahu není záměrem nového využití nadšen. Podle něj by věž měla zůstat zvonicí. Vyhlídkově ji zpřístupnit, to je v pořádku, ale není v pořádku dovnitř vestavovat novodobé konstrukce a využívat ji za každou cenu, aby přinášela peníze.
Památkáři ovšem s projektem souhlasili. Považují jej za přijatelné řešení.
Věra Zahálková