O barokním hřbitovu ve Střílkách

Možná se divíte, co může být na hřbitově tak zajímavého, že vám tu o něm předkládám poměrně obsáhlé povídání? Ovšem hřbitov ve Střílkách není jen tak obyčejný hřbitov. Je to pozoruhodné dílo barokní architektury a stavitelství, které je unikátní v celoevropském měřítku.

Městečko Střílky leží na úpatí hřebene Chřibů v nadmořské výšce kolem 350 m. Hned nad ním se zvedá strmý svah, kde můžete po překonání zhruba dvou set metrů převýšení navštívit zříceninu Stříleckého hradu. Tam teď ale nepůjdeme; když se dáme vzhůru po cestě ke zřícenině vedoucí, můžeme se z výšky pokochat pohledem na obec, její kostel Nanebevzetí Panny Marie a především na zmiňovaný skvost barokního stavitelství - památný hřbitov.

Střílecký hřbitov byl vybudován v letech 1730 -1743 z podnětu majitele stříleckého a tovačovského panství, Antonína Amanda Petřvaldského z Petřvaldu. Autorství projektu hřbitova je připisováno Ignáci Josefu Ciranimu z Bolleshausu (1700-1758) biskupskému inženýrovi, jemuž se přičítá například i autorství projektu  kroměřížského kostela sv. Jana Křtitele. Autorem sochařské výzdoby byl nadaný moravský sochař Bohumír (podle matriky Gottfried) Frič, žák a spolupracovník slavného sochaře Jiřího Rafaela Donnera, u něhož pracoval ve Vídni a v Bratislavě po svých studiích v Itálii.

Podíváte-li se na hřbitov jako celek, neunikne vám jeho kompaktní koncepce. Plocha hřbitova o výměře dvou tisíc čtverečních metrů je situována vodorovně, i když je začleněna do poměrně prudkého svahu. Toho je dosaženo násypem mezi systémem opěrných zdí. V důsledku toho se na hřbitov vchází po schodišti o výšce kolem dvou metrů, zatímco opačný konec s kaplí a vstupem do krypty je již deset metrů nad terénem.

Půdorys hřbitova je čtvercový, přičemž jeho nároží jsou vykrojena klenutými oblouky. Hřbitov je obehnán mohutnou zdí z pískovcových kvádrů, která je vpředu necelé 3 metry vysoká a její výška se plynule zvětšuje až k deseti metrům v zadní části hřbitova. Na zdi je osazena kamenná zdobená balustráda s podstavci pro sochy a sousoší, vroubící celý obvod hřbitova.

Hřbitov si lze prohlédnout individuálně nebo si zaplatit průvodkyni, která pohovoří o všech zdejších zajímavostech a vezme vás také do krypty, kam se při individuální prohlídce nedostanete.

K hřbitovu vede dvojité schodiště, ústící na kamennou plošinu, pod níž je hrobka. Na krycím kameni hrobky  je vyryt letopočet dokončení stavby hřbitova v roce 1743. Na vstupní plošině stojí nádherná nadživotní postava strážce hřbitova, anděla s popelnicí, štítem a pruty. Tato socha překrásných forem, s klasickou hlavou, s pohledem upřeným do dálky má levou ruku opřenou o oválný štít, ukazováček pravé ruky směřuje dolů k popelnici.

V areálu hřbitova jsou také umístěny čtyři velké kamenné vázy, které symbolizují svými jemnými reliéfy čtyři poslední věci člověka : Nebe, Peklo, Smrt a Poslední soud.

Nemá smysl rozepisovat všechny sochy a další součásti výzdoby hřbitova a jejich symboliku. Podrobný výklad a popis i s obrázky najdete na stránkách obce Střílky. Existují dokonce i dvě publikace o historii obce, které lze zakoupit ve stánku u průvodkyně a najdete v nich spoustu informací o obci, hřbitově i okolí.

V ose hřbitova vzadu uprostřed je s uměleckým citem řešená, architektonicky velmi působivá, masívní hřbitovní kaple, pod níž je postranní hrobka majitelů stříleckého zámku. Na vysokých podstavcích vedle kaple stojí dvě velice umělecky cenné velké vázy, ozdobené jemnými reliéfy Smrti (vlevo) a Posledního soudu (vpravo). Dále před kaplí stojí dvě sochy andělů v nadživotní velikosti, kteří symbolizují strážce hrobky.

V kapli na zdi nad oltářem vytvořil moravský akademický malíř Jano Koehler mozaikový obraz Krista Vykupitele. Dále je tu olejomalba sv. Anny, dílo akademického malíře Jaroslava Verise. Obličej sv. Anny zobrazuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku, která zemřela v mladém věku 29 let v roce 1936.

Pod hřbitovní kaplí je dvojitá krypta, kde je hrobka majitelů stříleckého zámku a také hrabat Künburgů. Vzhledem k tomu, že jsme již v té části hřbitova, která je deset metrů nad terénem, dochází k poměrně paradoxní situaci - sestupujete po točitém kamenném schodišti do podzemí, ale po stranách schodiště jsou okénka, jimiž jde dovnitř denní světlo.

Sochařská výzdoba je uspořádána na balustrádě tak, že sousoší při pravé straně hřbitovní zdi znázorňují lidské ctnosti, a na levé straně najdete zase světské neřesti i marnosti.V roce 2001 bylo z areálu odcizeno deset soch, které nebyly doposud nalezeny. Postupně byly vytvořeny a osazeny jejich kopie, ale obludnost tohoto činu to nezmírní. Doufejme, že boží mlýny v tomto případě budou fungovat tak, jak se od nich očekává.

Zajímavý je princip "funkce" hřbitova. Jeho plocha je řešena jako uzavřený celek podložený zdivem ve formě veliké pánve. Navezená zemina je pak protkána sítí odvodňovacích a větracích kanálků, takže pohřbená těla zde brzy zetlí. To je také důvodem, proč se na hřbitově i přes jeho značné stáří pochovává dodnes.

Náklady na zbudování hřbitova dosáhly 80 000 zl. Vysvěcen byl místním farářem Františkem Pomeziánem 12. května 1743. Jako první byl na hřbitově pochován střílecký občan Ignác Zelinka, a to 24.5. 1743.

Opravován byl v l. 1872 a 1896. Ve dvacátých letech našeho století když hrozilo sesutí levé zadní ohrady byl hřbitov v l. 1927 -1928 opraven nákladem Památkového úřadu v Brně (168 000,- Kč). Pak byl hřbitov v dezolátním stavu a hrozilo jeho sesutí. Naštěstí bylo v roce 1998 započato s rekonstrukcí, kdy také vzniklo občanské sdružení Za záchranu hřbitova ve Střílkách. Bylo opraveno schodiště, balustrády a zdi. Slavnostního znovuotevření se hřbitov dočkal 7. června 2008 a v roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Naproti hřbitovu stojící farní chrám Nanebevzetí Panny Marie je pro své umístění - stojí vlastně již na svahu horského hřebene - skutečnou dominantou obce. V noci je hezky osvětlen a jeho hodiny odbíjejí každou čtvrthodinu. Kostel byl postaven v letech 1764 - 1770 podle projektu Gaetana Mathea Bisoniho. V jeho interiéru jsou dvě cenná, mohutná plátna Ignáce Raaba.

Vzhledem k umělecké kvalitě a zamýšlenému ikonografickému programu bývá hřbitov ve Střílkách srovnáván s Braunovým Kuksem (Trutnov). Střílecký hřbitov je dochován ve své architektonické koncepci i v části plastické výzdoby v původním stavu.

Hřbitov je přístupný veřejnosti od dubna do října denně od 8 do 18 hodin. Vstupné zaplatí dospělí 20 Kč, důchodci a studenti 15 Kč a děti 10 Kč. V případě zájmu je možné předem objednat průvodce v českém, anglickém a německém jazyce.

Vlk Samotář

Zpět na Milníky v řece času