Od 20. září 2007 do
6.ledna 2008 budeme mít možnost spatřit
Codex gigas na vlastní oči - Ďáblova bible bude vystavena v Galerii Klementinum.
Vstupenky za 100 Kč si lze rezervovat na určitý termín i na
internetových stránkách Klementina.
Jak uvádí ČTK, podle vyjádření zástupce švédské Národní knihovny se Ďáblova
bible z Prahy vrátí nazpět do Stockholmu a to prý navždy a již nebude nikdy nikam
zapůjčena.
Pro ty, kteří nemají možnost Klementinum navštívit,
uvádím adresu švédské Národní knihovny -
Djävulsbibeln. Na stránkách věnované Ďáblově
bibli si můžete převážnou část listů prohlédnout i bez znalosti švédštiny.
Není bez zajímavosti, že v této době vydává
nakladatelství Moba román německého spisovatele Ricarda Dübella "Ďáblova
bible". Děj se odehrává v Čechách roku 1572, v napůl zbořeném
benediktinském klášteře v Broumově. Malý chlapec Andrej jako jediný přežije
masakr, kdy jeden z mnichů zavraždí jeho rodiče a několik dalších lidí. Andrej
zná i tajemství klášterních bratří, kteří ukrývají Ďáblovu bibli, která má
způsobit konec světa. Proto uprchne, aby se už jako dospělý vrátil do Podlažic a
pátral po tajemství bible...
V rozsáhlém románu se píše i o objevu hromadného hrobu na okraji klášterního
hřbitova. Místo ostatků mnichů však v něm byly nalezeny kosterní ostatky žen a
dětí...
V tomto románě jde samozřejmě o velkou mystifikaci, jež
by ale mohla být založena na
jiných událostech, které se skutečně staly. Posledním
představeným podlažického kláštera před jeho zničením byl opat Jan. V dubnu 1421 se město
Chrudim vzdalo husitům a část vojska dobyla i podlažický klášter, který poté
vypálilo. Opat Jan spolu s dalšími dvěma řeholníky byl odvlečen a pod hradem Rychmburkem,
na poli zvaném Chmelnice byli upáleni. Dodnes tuto hrozivou událost
připomíná název rybníka, který se na onom místě rozprostírá - jmenuje se
Spálivec.
Druhá publikace, kterou vydalo nakladatelství
Herbia se jmenuje "Ďáblova bible - tajemství největší knihy světa" a
napsali ji Stanislav Bártl a Jiří Kostelecký. Text věnovaný záhadám kolem
rukopisu je v češtině, němčině a angličtině.
Ve švédské královské knihovně byla provedena digitalizace
vzácného rukopisu.
Naši čtenáři nám píší...
V minulých dnech reagoval pan Ivo Bouse na můj článek "Codex
Gigas alias Ďáblova bible" z 23. ledna 2006:
"Prosim vas, co to tam máte za fotografie na strane
s textem "Stockholm 20. prosince 2002 - Vrchní bibliotekár Gustaf Edvard
Klemming s pomocníkem prevázejí /Codex Gigas/
svédsky Djävulsbibeln - knihu tezkou
75 kg. "? To je nejaký pseudohistorický happening a vy to vydáváte za opravdový
prevoz knihy dnes. Klemming byl bibliotekárem v 19 století, umrel nekdy 1890.
Uvedte to na pravou míru.
Mimochodem dále v textu jste se vubec nezmínil o ceste svédských
expertu, kdyz se projednávala ta Havlova
zádost, aby se podívali, kam by kniha eventuelne
sla. A vrátili se zdesení.
S pozdravem Ivo Bouse"
Podávám tedy vysvětlení k
obrázku s popiskem: Stockholm 20. prosince 2002 - Vrchní bibliotékář Gustaf
Edvard Klemming s pomocníkem převážejí Codex Gigas...
Na fotografii je zachycen slavnostní
ceremoniál, který proběhl v objektu Královské knihovny, kdy za osoby vrchního
bibliotékáře a jeho pomocníka byli do dobových kostýmu převlečeni švédští
současníci, nejspíše pracovníci knihovny. Podle švédského zdroje šlo o přemístění vzácného kodexu do nové
rekonstruované výstavní prostory. Předtím byla vzácná bible po léta umístěna ve
foyeru Královské knihovny.
Gustaf Edvard Klemming (5. září 1823 Stockholm - 31. srpna 1893
Kesäter) byl v letech 1865 až 1890 vrchním bibliotékářem - dnes bychom řekli
ředitelem - Královské knihovny (Kungliga biblioteket) ve
Stockholmu, jejíž založení spadá do roku 1661.
Klemming vystudoval v Uppsale, byl vynikajícím znalcem švédské literatury,
právem byl nazýván nestorem bibliofilů, živým lexikonem, otevřený všem, kdo se
od něj chtěli poučit. Královské knihovně odkázal celou svoji bohatou sbírku
knih.
Gustaf Edvard Klemming
Co se týče někdejší návštěvy švédských expertů v Praze, o té nám nebylo a
není nic známo. Žádné nám známé zdroje tuto informaci neuvádějí. Za to zcela
určitě víme, že o vzácný rukopis je u nás v současné době velice dobře
postaráno. Jeho vystavení byl přizpůsoben jak zvláštní návštěvnický režim, tak i
klimatické podmínky ve skleněné schráně.
Prohlídka má přesná pravidla: čas je přesně určen a před samotnou biblí
umístněnou v klimatizované, nárazuvzdorné vitríně, prostupují návštěvníci
"přechodovou komorou". Do místnosti může maximálně 60 lidí za hodinu. Ve zšeřelé
trezorové místnosti (za dva a půl milionu korun) se pod sklem vyjímá Ďáblova
bible - je otevřena na své nejslavnější dvoustraně, kde je v sytých barvách
vyobrazen nebeský Jeruzalém a proti němu ďábel se zelenou tváří, čtyřprstými
pazoury a rozeklaným hadím jazykem. V dalších prostorách galerie je doprovodná
podrobná výstava kopií dalších listů.
Teplota v místnosti je nastavena na 18 až 20 stupňů, vlhkost na 45 - 55 procent,
fotografovat a filmovat se nesmí. Kdyby se některé z hodnot vychýlily, může
hrozit i zavření výstavy. Ale to je podle ředitele Národní knihovny Vlastimila
Ježka katastrofická vize, zatím prý Švédové hodnotí pražské podmínky jediným
slovem: Úžasné.
Osobně se domnívám, že česká strana se o kdysi svůj vzácný rukopis
"Ďáblovy bible" umí dobře postarat, jinak by švédská strana se zapůjčením
nesouhlasila. Jsem přesvědčena a je všeobecně známo, že naši čeští archiváři,
restaurátoři, bibliotékáři a historikové patří ke světové špičce již velice
dlouhou dobu a proto informaci o zděšení švédských expertů - v tomto smyslu - považuji jen za
podivnou a nehodnověrnou.
Zpět na Milníky v řece času
VEZA