Na tom Bošileckým mostku ...

Neříkejte mi, že z dob svého mládí neznáte tuhle písničku ...

Na tom bošileckým mostku hrály tam dvě panny v kostku
hrály hrály hrály až se obehrály shodily se z mostku
hrály hrály hrály až se obehrály shodily se z mostku

Nejsou všecky holky stejný některá má voči černý
některá má voči některá má voči některá má černý
některá má voči některá má voči některá má černý

Nevěř holka chlapci nevěř na říčici vodu neměř
voda ti vyteče chlapec ti uteče bude lásky konec
voda ti vyteče chlapec ti uteče bude lásky konec

Často jsem si říkával, co to asi bylo za mostek (proč tam hrály panny kostky a o co?) a zda opravdu existoval. Až mě nedávno zanesla jedna z cest na dovolené k Bošileckému rybníku, do obce Bošilec - a on tam ten mostek skutečně je dosud. No - slovem mostek bychom ho asi urazili, on je to docela fortelný most.

 

Bošilecký rybník v celé kráse

Obec Bošilec - o níž první písemná zmínka je datována do roku 1318 - má výstavný kostel sv. Martina ze 14. století. Ten je spolu s přilehlou barokní farou dominantou kraje. Stojí sice jen na malém návrší, ale ve zdejší rovinaté krajině znamená každý metr hodně. Obec sama leží západně od kostela a cesta k ní přetíná výpust Bošileckého rybníka, dále napájející nedaleký Horusický rybník. No a právě přes tu výpust vede ten most z písničky.

 

Pohled z mostu ke kostelu sv. Martina

Kostel je velice starý - při rekonstrukčních pracích byl údajně objeven letopočet 1210. Z toho vyplývá, že se v hladině Bošileckého rybníka nezrcadlil od začátku. Bošilecký rybník je totiž v písemných záznamech uváděn ve 14. století. Svou rozlohou přesahující 200 ha patří na Třeboňsku k jednomu z největších. Roku 1520 jej Štěpánek Netolický napojil Zlatou stokou na soustavu rybníků Třeboňského panství. V současnosti mívá dokonce nejlepší výnosy ryb.

Pokud to chcete vědět přesně - největším rybníkem na Třeboňsku je Rožmberk se svými 647 ha, hned po něm následuje Horusický rybník (438 ha) - a Bošilecký rybník je se svými 200 ha na místě devátém, o pouhé dva hektary za rybníkem Koclířov.

 

 

Proč ale na mostě hrály nějaké panny "v kostku"? Má se za to, že satirická lidová píseň Na tom bošileckým mostku vznikla v dobách, kdy se sem panstvo z Třeboně jezdilo bavit a mimo jiné i hrát vrhcáby, čili kostky. U výpusti bošileckého rybníka stávala kdysi hospoda zvaná „Knížecí“, a právě do ní panstvo jezdívalo za svou zábavou. Při hře prý zúčastnění často zapomínali na dobré vychování a docházívalo i k pranicím. A jednou se tam takhle popraly dvě slečny - ale to,  zda kostky hrály přímo na mostě a jejich spor skončil pádem z mostu ... to se asi nedozvíme. Ale pád z mostu dolů by asi nemusel vůbec skončit o dobře - podívejte se na obrázky, ono je to docela hluboko a hlavně "na tvrdé" ...

 

 

Ještě k tomu na řičici vodu neměř - to slovo řičice se dnes běžně nepoužívá. Mnohdy se písnička komolí záměnou za slovo lžíce a podobně. Nicméně řičice je opravdu správně; je to druh řidšího velkého síta - řešeta - které se v různých hustotách používalo hlavně ve mlýnech.

 

 


Zpět na Milníky v řece času

 

Zpět k Mostu ?

JL