 |
Před sto lety (24. 5.1900) byl v carské loděnici v Petrohradě spuštěn na vodu ruský křižník Aurora (rusky Avrora). Byl to zcela klasický křižník bez speciální výzbroje (8 kanonů, 32 děl, 3 torpédomety) a ani nebyl nejrychlejší (pod 19 uzlů). Přesto se zapsal do světových dějin a dodnes je symbolem jedné tragické etapy lidstva – zrodu sovětského Ruska.
Připomenutí pro ty mladší:
K večeru 7. listopadu střílí bolševici z křižníku Aurora na Zimní palác salvu cvičné munice, což je později oslavováno jako signál ke svržení carské vlády a k vypuknutí Velké říjnové socialistické revoluce pod vedením soudruha VladImíra Iljiče Lenina.
|
Osud dodnes slavného křižníku však mohl být jiný a skončit v propadlišti dějin. V letech 1904 a 1905 probíhala na Dálném východě rusko-japonská válka. Velení carského námořnictva převelelo z Baltu do Pacifiku flotilu lodí včetně Aurory a málem tam došlo ke konfliktu s Anglií. To když ruské lodě omylem začaly odstřelovat britské rybářské lodě u Dogger Bank. Vše se ale urovnalo diplomatickou cestou. Kromě toho už Rusku vůbec nepřálo válečné štěstí. Ruské válečné loďstvo vedené admirálem Rožděstvenským bylo poraženo v námořní bitvě u Tsushimy (27. – 28. května 1905) . Obě ruské flotily- baltská i tichomořská byly v troskách.
Poškozená
Aurora spolu s dvěma křižníky doplula do Manile na Filipínách, kde osádky
požádaly o azyl. Zanedlouho, ještě v roce 1905, byl v Portsmouthu uzavřen mezi
Ruskem a Japonskem mír. Aurora byla přesunuta do doků Admirality v Petrohradě.
Po opravě nějaký čas sloužil jako výukové plavidlo kadetů námořní školy.
Do
bojů I. světové války se počátkem XX. století zapojila v baltickém moři i
Aurora, ale jen na krátký čas. V roce 1916 musela na opravu do loděnic v
Petrohradě. Opravy však trvaly delší čas a tak shodou okolností zde kotvila i v
roce 1917, když se Leninovy Rudé gardy pokusily o svržení carské vlády obsazením
Zimního paláce. Posádka Aurory sympatizovala s bolševiky a tak došlo k
historickému výstřelu světlice z jednoho děla. To stačilo, aby křižník vstoupil
do dějin a byl dokonce dekorován sovětským Řádem rudého praporu.
Ještě naposledy křižník nechtěně zasáhl do II. světové války, a to když Němci v boji o Petrohrad zakotvenou starou loď potopili.
Roce 1945 byl křižník vyzdvižen, opraven a uctíván jako symbol sovětské moci. Stal se v tehdejším Leningradě nejnavštěvovanější turistickou atrakcí a byl každoročně připomínán právě při příležitosti velkolepých oslav výročí VŘSR nejen v SSSR, ale ve všech jeho vazalských zemí, tedy i v tehdejší ČSSR.
Dodnes Aurora kotví při nábřeží řeky Něvy v Petrohradě a říká se, že je stále jako křižník funkční, i když slouží jako muzeum. Spíš než zašlou slávu VŘSR na ní ale návštěvníci – turisté obdivují zručnost a um tehdejších mistrů loďařů.
 |
Podrobnější informace lze najít na webových stránkách ( v angličtině) věnovaných tomuto křižníku, včetně skvělé fotografické dokumentace.
Zpět na Milníky v řece času
VEZA